Americký neviditelný „Černý pták“ se neobešel bez titanu z Ruska. Jak bude pokračovat vývoj letadel?

Rusko-ukrajinská válka znepokojuje i letecké společnosti, protože může narušit dodávky titanu, klíčového materiálu používaného při výrobě různých součástí moderních letadel, informuje The EurAsian Times.

Legendární americký strategický průzkumný letoun Lockheed SR-71 “Blackbird” (v překladu “Černý pták”) byl při výrobě z velké části závislý na dodávkách titanu z Ruska, které je jeho největším světovým producentem.

Hliník nemohl být použitý i kvůli jeho vysokým povrchovým teplotám a ocel byla vyloučena kvůli její hmotnosti. Lockheed si tedy pro SR-71 vybral titan, protože je lehčí, pevnější a vydrží i vyšší teploty, což umožňuje letadlům létat rychleji. Bylo také zjištěno, že má vynikající odolnost proti korozi a únavě. Rusové přitom nikdy neměli ponětí o tom, jak vlastně přispěli k vývoji jednoho z nejdokonalejších špionážních letadel na světě.

Americká CIA chtěla, aby SR-71 létal rychlostí 3+ Mach, což je více než trojnásobek rychlosti zvuku. Povrch letounu se proto více zahříval a bylo složité jej vyrobit tak, aby pohlcoval radarové signály a stal se „neviditelným“. Na řadu proto přišel nový konstrukční materiál – titan.

Letoun Lockheed SR-71 „Blackbird“ se tak stal už v 50. letech 20. století, kdy se plně „rozjel“ vývoj nadzvukových tryskových letadel, jednou z prvních a nejpozoruhodnějších aplikací titanu v leteckém průmyslu. Nová generace amerických vojenských letadel, jako jsou F-22 Raptors a F-35, používá dodnes zvýšené množství titanu. Vzhledem k jeho důležitosti dokonce titan označila americká vláda jako jednu z 35 položek na svém „seznamu kritických materiálů“.

Technické vlastnosti slitin titanu začaly později využívat i výrobci civilních letadel, protože původní konstrukce z hliníkové oceli nedokázaly uspokojit technické nároky na pevnost materiálu, která je důležitá pro dosažení vyšší rychlosti. Jsou na něm závislí i letečtí giganti jako Boeing a Airbus.

Nejvýznamnější část světové titanové rudy přitom stále pochází z Ruska, zatímco další menší ložiska jsou v Číně, Kazachstánu a Japonsku. Rusko dodává zhruba 30–35 % titanu používaného v leteckém průmyslu po celém světě.

Zdroj: The EurAsian Times