Vláda zasáhla proti prodeji tohoto ovoce. V Penny ani Tescu ho už nekoupíte

Když v běžných supermarketech, jako je například právě Penny nebo Tesco, saháme po ovoci, většinou koukáme hlavně na to, jak vypadá, jestli je čerstvé, pěkně zbarvené nebo neotlučené. Málokdo se ale zastaví u cedulky s informacemi, které u ovoce musí být ze zákona uvedené. Přitom právě ty nám říkají, odkud ovoce pochází, jaké je kvality a co přesně si vlastně neseme domů.

Označování ovoce se řídí přesnými pravidly, která mají chránit spotřebitele a zajistit férový obchod. Co všechno musí být u jablek, banánů nebo pomerančů uvedeno a kdy už by obchodníci porušovali zákon? Podívali jsme se na to, jaká pravidla platí pro prodej ovoce v českých supermarketech.

Každý druh ovoce musí být pojmenovaný

Ze zákona musí být u ovoce vždy uveden konkrétní druh, tedy běžný název, jablka, hrušky, pomeranče, banány, broskve, jahody a tak dál. Smyslem je, aby zákazník věděl, co přesně kupuje, i když se třeba jedná o méně obvyklý nebo exotický plod. Někdy to zní samozřejmě, ale například u různých druhů citrusů může být název zavádějící, například mandarinka vs. klementinka.

U vybraných druhů je povinná i odrůda

U některého ovoce nestačí napsat jen „jablka“. Pokud jde o druhy, které podléhají přísnějším normám, musí být uvedena i odrůda. Například: Golden Delicious, Gala, Jonagold, Fuji, Braeburn. Týká se to třeba jablek, hrušek, stolních hroznů, broskví a citrusů. U ostatních druhů je uvedení odrůdy dobrovolné, ale obchodníci ji často uvádějí, protože zákazník pak snáz ví, co čekat. Odrůda totiž ovlivňuje chuť, šťavnatost i trvanlivost.

Země původu musí být jasně viditelná

Jedna z nejdůležitějších povinných informací je země původu. Každý prodejce musí zákazníkovi sdělit, kde bylo ovoce vypěstováno – ať už jde o česká jablka, španělské pomeranče nebo banány z Kolumbie.

Tato informace musí být jednoznačně a viditelně uvedena u každého druhu ovoce, bez ohledu na to, zda je balené nebo nebalené. Nesplnění této povinnosti je vážné porušení zákona a bývá častým důvodem pokut při kontrolách.

Jakostní třída určuje kvalitu plodů

Ovoce prodávané v obchodech je často rozděleno podle jakostních tříd. Nejčastěji se setkáme s označením I. jakost, což značí běžnou vysokou kvalitu, tedy pěkné, zdravé plody bez větších vad. Nižší vzhledovou kvalitu, ale stále plně vhodnou ke konzumaci, označuje II. jakost.

Nejvyšší jakostní stupeň pak bývá označen jako Extra nebo výběr a používá se hlavně u prémiových odrůd, které mají špičkový vzhled i chuť. Toto značení je povinné u některých konkrétních druhů ovoce, například u jablek, hrušek, citrusových plodů, stolních hroznů nebo jahod. U ostatních druhů je uvedení jakostní třídy dobrovolné, ale obchodníci ji často přidávají jako informaci navíc.

Balené vs. nebalené ovoce

Zákon rozlišuje mezi baleným a nebaleným ovocem, přesto informační povinnosti zůstávají v obou případech téměř totožné. U baleného ovoce, jako je například síťka citronů nebo vanička hroznového vína, musí být všechny povinné údaje uvedeny přímo na obalu. Patří sem název druhu, případně i odrůda, jakostní třída, země původu, hmotnost a také identifikace dodavatele.

U nebaleného ovoce, tedy například volně ložených jablek v regálu, musí být stejné informace uvedeny na viditelné cedulce u zboží, typicky na cenovce. Všechny tyto údaje, u baleného i nebaleného ovoce, musí být uvedeny v českém jazyce a musí být čitelné.