Vláda zakázala prodej této mouky v Lidlu, Penny i Kauflandu. Možná ji máte stále doma

Na pultech běžných supermarketů ji ještě nedávno bylo možné běžně koupit. Teď se některé druhy mouky dostaly mimo hru. Úřady totiž zjistily, že nesplňují požadavky na kvalitu, bezpečnost nebo původ. A i když už z regálů zmizely, v některých domácnostech se mohou stále nacházet.

Mouka patří mezi základní potraviny, které má doma téměř každý. Přesto právě tento běžný výrobek často figuruje v kontrolních zprávách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). A není se čemu divit. Česká legislativa stanovuje velmi přesné požadavky, které musí každý druh mouky splňovat. A jakmile je poruší, je její prodej zakázán.

Mouka pod drobnohledem kontrolorů

Podle komoditní vyhlášky č. 18/2020 Sb. je mouka považována za tzv. „mlýnský obilný výrobek“, který musí mimo jiné obsahovat přesně definované množství popelovin, vlhkost, hladinu pesticidů i označení původu. Pokud dojde k překročení limitních hodnot nebo jsou ve výrobku zjištěny nežádoucí látky, je jeho uvedení na trh považováno za porušení právních předpisů.

Zakázaná mouka? Nejde o konkrétní značku, ale o porušení předpisu

Často se v médiích objevují informace o tom, že byla stažena mouka určitého výrobce nebo z určitého obchodu. Není to ale tak, že by byla zakázána značka jako celek. Jedná se o jednotlivé šarže, které nevyhovují kontrolám. A právě tyto šarže se pak musejí okamžitě stáhnout z prodeje a spotřebitelé jsou na to upozorňováni.

Jak uvádí SZPI, v minulosti se na trhu objevila mouka obsahující pesticidy nad povolený limit, případně s nejasným původem obilí. Některé zásilky pocházely z Ukrajiny a nebyly správně označené, což samo o sobě představuje porušení nařízení Evropského parlamentu o informacích poskytovaných spotřebitelům. Takové produkty jsou poté klasifikovány jako nevyhovující a nesmějí být dál prodávány.

Co se nesmí objevit v mouce

Podle legislativy je klíčové, aby mouka:

• obsahovala povolené množství minerálních látek (tzv. popelovin),
• neobsahovala zbytky pesticidů nad stanovený limit,
• nebyla kontaminována mikroorganismy nebo plísněmi,
• byla označena podle pravidel, včetně původu a typu obilí.

Pokud dojde k porušení kteréhokoli z těchto bodů, výrobek je považován za nevyhovující a musí být stažen. Zpravidla se tak děje přímo z rozhodnutí kontrolního úřadu, ale některé šarže stahují i samotné firmy z vlastní iniciativy.

Co dělat, když máte mouku doma

Inspekce zveřejňuje seznam nevyhovujících výrobků na svém webu. Spotřebitelé tak mohou ověřit, zda jejich zásoby nepocházejí z problematické šarže. Ačkoli většina nevyhovujících mouk není životu nebezpečná, jejich další použití se rozhodně nedoporučuje. U některých typů kontaminace, například u zbytků pesticidů nebo plísní, může být riziko zdravotních komplikací vyšší.

Důležité je sledovat datum spotřeby, šarži a název výrobce. Pokud se objeví varování nebo upozornění na konkrétní šarži, výrobek je možné vrátit do prodejny nebo zlikvidovat. V některých případech mohou zákazníci dostat zpět i peníze, záleží však na konkrétních podmínkách obchodu.

Diskuse mezi zákazníky: obava, nebo přehnaná opatrnost?

Na sociálních sítích a diskusních fórech se pravidelně objevují komentáře lidí, kteří jsou podobnými zákazy znepokojeni. Část z nich se obává, že se do obchodů dostávají nekvalitní nebo zdravotně závadné výrobky, jiní tvrdí, že jde spíš o zbytečné přísnosti. „Mouka je mouka. Naši předci by se divili, co dneska všechno zakazujeme,“ píše jeden z diskutujících na Peníze.cz.

Naopak odborníci argumentují, že kontrola kvality potravin je zásadní, a právě přesná pravidla jsou důvodem, proč mají čeští spotřebitelé vysokou míru důvěry ve vnitřní trh. „Není to o strašení, ale o důslednosti,“ uvádějí inspektoři SZPI ve svých materiálech.

Možná ji máte stále doma

Některé šarže nevyhovující mouky byly skutečně distribuovány do velkých řetězců, včetně Lidlu, Penny nebo Kauflandu. Po kontrole byly z regálů staženy, ale pokud někdo mouku koupil předtím a má ji stále doma, může být jedním z těch, kteří o tom ani nevědí.

Proto je vhodné při podezření nebo nejasnostech zkontrolovat informace na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo se obrátit na zákaznický servis daného obchodu. Většina velkých řetězců má jasně nastavené procesy pro řešení těchto situací.