Uklízela jsem synovi (10 let) pokoj a našla jsem něco, co mě šokovalo. Proběhla vážná debata

Výchova dětí je náročný úkol, který může ovlivnit život vašeho potomka v mnoha ohledech. Nesprávnou výchovou u něj můžete vypěstovat například nízké sebevědomí, a to mu může značně zkomplikovat budoucnost. O tom vypráví žena, která si všimla, že má její desetiletý syn strach říct svůj názor.

Když Kristýna uklízela pokoj svému synovi, neměla v úmyslu mu prohrabávat věci. Utřela prach na stole a komodě a posbírala oblečení, které poskládala a vrátila do skříně. V tom ale ucítila příšerný smrad. Netrvalo dlouho a všimla si pootevřeného modrého sáčku, který dobře znala. Přesně do tohoto sáčku připravovala synovi svačinu asi před třemi týdny. Vzala sáček, otevřela jej a skutečně našla plesnivé nedotknuté jídlo. 

Počkala na syna a zeptala se, proč to udělal

Kristýna vzala sáček a odnesla ho do kuchyně, kde ho položila na stůl. Rozhodla se na syna počkat a nechat ho vše vysvětlit. Když ale přišel domů a sáček uviděl, chvíli se jí zdálo, že se chce otočit a utéct. Pobídla ho, aby šel za ní a sedl si ke stolu. Snažila se nepůsobit naštvaně, i když naštvaná přece jen byla. Musí si každé ráno přivstat, aby synovi připravila svačinu, a pak zjistí, že ji vůbec nejí. To je tedy nevděk. 

Syn své matce opatrně vysvětlil, že mu svačina nechutnala, ale strašně se bál jí něco říct. Nechtěl ranit její city, ale také měl strach, že dostane vynadáno. To Kristýnu překvapilo. Řekla synovi, že se nemá bát říct, že mu svačina nechutná, protože v takovém případě maminka nikdy nebude vědět, že mu má připravovat něco jiného. Syn jí nakonec řekl, co by si přál mít ke svačině, s čímž Kristýna souhlasila. Dohodli se, že dostane každý den navíc ještě kousek ovoce, které má nejraději. „Stačila pětiminutová konverzace a všechno jsme vyřešili. Zdá se mi, že je syn od té doby mnohem spokojenější a má viditelně víc energie. Kdo ví, kolikrát předtím svačinu nesnědl,“ sdělila naší redakci Kristýna.

Jak podpořit dítě, aby nemělo strach říct svůj názor?

Pokud se vám dítě něco bojí říct, nejdříve se zamyslete, jestli nemíváte příliš negativní či výhružné reakce. Svému dítěti dávejte najevo, že je pro vás jeho názor důležitý. Ptejte se, povzbuzujte ho a respektujte jeho názory. Zároveň mu jasně vysvětlujte, že je v pořádku dělat chyby, a netrestejte to, když s ním v něčem nesouhlasíte, nebo když se mu něco nepodaří. „V mnoha domácnostech jsou rodiče, kteří na děti křičí, nebo se věčně mezi sebou hádají, jsou nepředvídatelní,“ říká psycholožka Tina Payne Brysonová. Rozhodně na dítě nekřičte, protože tímto způsobem mu jen snižujete sebevědomí. Také to vede ke strachu svěřit se vám s čímkoliv negativním. 

Cílem je, aby se dítě nebálo říct svůj názor, proto jej i v případě neúspěchu povzbuzujte, a pobízejte jej k tomu, aby danou věc vyzkoušelo znovu. Ukazujte mu, že je velmi důležité překonávat překážky, i když je to těžké. Podporujte ho ve všem, co chce vyzkoušet a nechte ho samostatně řešit problémy, pokud nějaké vzniknou. Také na dítě nepřenášejte své nenaplněné ambice, protože to pro něj může představovat nereálný úkol (například nosit domů samé jedničky z matematiky), a vzniklý neúspěch mu bude srážet sebevědomí.

„Dítě, kterému chybí sebevědomí, přistupuje jen neochotně k novým výzvám a zdráhá se, pokud má zkusit něco nového, protože se bojí, že selže nebo zklame své okolí. To mu může dost znepříjemnit pozdější život a bránit v úspěchu. Nepřátelé sebevědomí se jmenují strach a pesimismus,“ říká americký psycholog Carl Pickhardt. Proto dítěti nikdy nevyčítejte neúspěch a místo toho ho raději pochvalte za snahu. To vše povede ke zvýšení sebevědomí, díky kterému nebude mít dítě strach postavit se za svůj názor.