Tajně jsem poslouchala své děti (5 a 11 let). Jejich rozhovor mě totálně vykolejil a musela jsem jednat

Sourozenecké vztahy jsou pro rodiče často minovým polem. Starší děti mají potřebu poučovat ty mladší, ukazovat jim svět tak, jak ho samy vidí. Jenže ne vždy si uvědomují, že některé věci mají svůj čas a že ne každé tajemství by mělo být odhaleno příliš brzy. Rodiče se tak často ocitají v situacích, kdy musí zachraňovat nejen dětské sny, ale i sourozenecké vztahy.

Jedna rodina to pocítila na vlastní kůži. Starší dítě se rozhodlo, že je čas říct mladšímu pravdu, kterou už dávno znalo. Nevinně pronesená věta stačila k tomu, aby se v dětském světě odehrála malá katastrofa. Nejprve se nic nezdálo podezřelé, ale brzy začalo být jasné, že něco není v pořádku. Mladší dítě bylo nezvykle zamlklé a smutné. Až poté rodiče zjistili, že jejich potomek právě zjistil, že Ježíšek neexistuje.

Pro rodiče to znamenalo jediné – situaci museli okamžitě řešit. Jedno dítě mělo pocit, že udělalo něco velkého a dospělého, druhé přišlo o kus svého dětského světa. Byl to přesně ten moment, kdy si rodiče uvědomili, že nestačí jen vysvětlit pravdu. Bylo třeba zamyslet se nad tím, jak mezi sourozenci nastavit pravidla komunikace, aby se podobné šoky neopakovaly.

Děti přestávají věřit na Ježíška od 7 let

Podle odborníků většina dětí začíná pochybovat o existenci Ježíška kolem sedmého roku života. V tomto věku si už dokážou spojit souvislosti a často pravdu zjistí od spolužáků nebo starších kamarádů. Přesto jsou děti, které věří mnohem déle, někdy i do deseti či jedenácti let. Každé dítě je jiné a na rodičích je, aby tuto víru udržovali tak dlouho, jak je to pro jejich dítě přirozené.

Důležité je učit ohleduplnosti

Se staršími dětmi je potřeba o těchto věcech mluvit. Měly by pochopit, že ne vždy je nutné říkat pravdu bez rozmyslu. Mladší sourozenci některé věci vnímají jinak a jejich svět je stále trošku pohádkový. Když si starší dítě uvědomí, že jeho slova mohou způsobit zklamání, bude si dávat větší pozor na to, co a jak říká.

Jednoduchá otázka typu „Jak by ses cítil ty, kdyby ti někdo zničil něco, co pro tebe bylo důležité?“ může pomoci dětem pochopit, že jejich slova mají váhu. Učit děti vnímat pocity druhých je důležité nejen pro vztahy v rodině, ale i pro budoucí život. Důležité je také nastavit jasná pravidla. Starší sourozenci nemusí nutně lhát, ale měli by vědět, kdy je lepší mlčet a nechat mladší dítě v jeho světě.

Nejde jen o Ježíška. Starší sourozenci mohou mladším dětem nechtěně vzít radost i v jiných oblastech – mohou jim prozradit konec pohádky, říct, že Mikuláš je převlečený soused nebo že kouzla ve filmech nejsou skutečná. Proto je důležité pravidelně s dětmi mluvit o tom, jak zacházet s informacemi a kdy je lepší nechat mladší dítě věřit v to, co je pro něj důležité.

Co na to říkají odborníci?

Psycholožka Lucie Kolaříková upozorňuje, že rodiče by měli „moderovat“ sourozenecké konflikty citlivě a zároveň učit děti, jak mezi sebou komunikovat. „Děti často neuvědoměle ubližují tím, že sdělují pravdy, na které druhý ještě není připraven. Právě proto je důležité vést je k ohleduplnosti a pochopení,“ vysvětluje.

Podobně se vyjadřují i další odborníci na výchovu. Například dětský psycholog Jan Svoboda radí, aby rodiče nečekali, až se něco stane, ale vedli děti ke vzájemné úctě dlouhodobě. „Sourozenecké vztahy jsou prvními vztahy, které si dítě buduje. Pokud jsou založeny na respektu, dítě si tuto schopnost přenese i do dospělosti,“ říká.