Oznámení: Tohle maso už v Penny ani Lidlu nekoupíte. Vláda dala STOP těmto druhům

Maso patří mezi nejoblíbenější složky českého jídelníčku, ať už jde o vepřové, kuřecí nebo hovězí. Většina domácností ho má na talíři několikrát týdně. Koupit si ho dnes můžeme prakticky kdykoli a kdekoli. Běžné supermarkety jako Penny, Lidl nebo Kaufland ho mají v nabídce denně, a to v mnoha podobách: čerstvé, chlazené, mleté i předem zpracované. Jen málokdo ale tuší, co všechno musí maso splňovat, aby se vůbec do těchto regálů dostalo.

Právě na prodej masa se vztahují jedny z nejpřísnějších pravidel v potravinářství. Od původu přes způsob skladování až po pravidelné kontroly. Co konkrétně maso musí splňovat, aby bylo v obchodech vůbec povoleno k prodeji? A co všechno už v regálech běžných supermarketů vůbec nenajdeme?

Maso musí být skladováno ve správné teplotě

Čerstvost masa je zajištěna dodržováním správné teploty a doby spotřeby po celou dobu „od farmy na stůl“. Maximální teploty skladování čerstvého masa jsou stanoveny předpisy: například chlazené výsekové maso lze uchovávat nejvýše při +7 °C, drůbeží a králičí maso do +4 °C, droby do +3 °C​. Mleté maso musí být dokonce při teplotě do +2 °C​.

V prodejnách musí být maso uloženo odděleně – syrové maso je skladováno zvlášť, odděleně od ostatních druhů potravin, aby nedošlo ke křížové kontaminaci​. Dokonce různé druhy masa (drůbež, vepřové, hovězí atd.) by měly být odděleny od sebe, stejně tak balené maso musí být odděleno od nebaleného​. Pokud supermarket provozuje pultový prodej (nebalené maso), musí mít vyčleněné oddělené chladicí vitríny pro různé druhy, případně používat různé nástroje a pracovní plochy tak, aby syrové drůbeží nepřišlo do kontaktu například s hovězím apod. Sklady i prodejní prostory musí být čisté.

Informace musí být uvedeny v češtině

Každé balené maso v maloobchodě také musí být správně označeno etiketou podle platných předpisů. Na obalu musí být uvedeny základní informace v českém jazyce: název druhu masa, množství, datum spotřeby a případně podmínky uchování. Dále platí povinnost uvést výrobce nebo balírnu a identifikovat šarži (často formou čísla šarže nebo kódu na obalu).

Součástí povinné etikety je také oválné označení zdravotní nezávadnosti,  razítko s kódem schváleného podniku (např. „CZ 1234 ES“), které dokládá, že maso bylo zpracováno v podniku schváleném veterinární správou​. Toto označení se nachází typicky na obalu a je důkazem, že maso prošlo veterinární kontrolou a splňuje hygienické požadavky. U nebaleného masa prodávaného na váhu musí prodávající poskytnout obdobné informace formou například vývěsky či údaje na cenovce. I zde se uvádí druh masa, původ, datum spotřeby a číslo schválení provozovatele, aby si zákazník mohl ověřit, odkud maso pochází​.

Na etiketě nesmí chybět země původu

Původ masa (země chovu a porážky) musí být povinně označen u všech druhů běžného čerstvého masa v prodeji konečnému spotřebiteli. Tato povinnost vychází z nařízení EU a vztahuje se na nezpracované čerstvé maso (chlazené nebo mražené) ze skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže​.

To znamená, že na obalu (nebo u nebaleného masa poblíž prodejního místa) musí být uvedena informace o zemi původu. U hovězího masa jsou požadavky nejpodrobnější: na etiketě nebo u produktu musí být uvedeno identifikační číslo zvířete či skupiny, pohlaví a věk zvířete, registrační číslo chovu, název země narození, země výkrmu a číslo jatek i bourárny, kde bylo zvíře poraženo a maso rozbouráno​.