Nechala jsem své dvě děti (5 a 7 let) u tchýně. To, co mi doma řekly, mě naprosto šokovalo

Ne vždy jsou rodinné vztahy přehlídkou harmonie. To je případ čtenářky Lenky, která se naší redakci svěřila se svým hrůzným zážitkem. Ten se týká poněkud svérázné babičky, která si s pohledem rodičů na výchovu vnoučat příliš hlavu neláme. 

Trávit čas s prarodiči může být pro děti velmi přínosné. Nejen, že jim babičky a dědečkové mohou předat životní zkušenosti, ale protože vědí, že děti mohou opět vrátit rodičům, obvykle se s řadou věcí tolik nenervují. 

Háček ovšem může být v jedné velmi podstatné věci. Je nezbytné, aby se rodiče a prarodiče dokázali dohodnout a nastavená pravidla kolem dětí následně dodržovali. V opačném případě se schyluje k maléru – tak, jako se to stalo paní Lence. 

První hlídání vnoučat neproběhlo podle plánu

„Rozhodla jsem se podělit o můj zážitek s tchýní. S manželem máme dvě děti, kterým je pět a sedm let. Po mnoha letech jsme chtěli oslavit výročí svatby nějak speciálně a maminka mého muže se sama nabídla, že můžeme děti na víkend přivézt. To jsme nadšeně přijali, jenže jsme ještě netušili, co nás čeká,“ popsala ve svém dopisu šokovaná matka. 

Vnoučata tedy v domluvený den dorazila do domácnosti své babičky. Tu dosud navštěvovala poměrně často, a to několikrát měsíčně, ale nikdy tam ještě nespala bez rodičů. Pro celou rodinu to tak byla premiéra. 

Protože se svou tchýní měla do té doby paní Lenka dobrý vztah, neměla vůbec žádné obavy jí děti svěřit. Víkend s manželem probíhal přesně podle jejích představ, jediné, co jí ho trochu kazilo, byl fakt, že babička na zprávy, co právě s dětmi dělají a jak se jim daří, odpovídala jen vyhýbavě a s dlouhým časovým odstupem. Tehdy se ale Lenka ještě neznepokojovala. Usoudila totiž, že se nejspíš dobře  baví, a tak zkrátka nemají čas. 

Doma přišlo šokující zjištění

V den, kdy si Lenka děti opět vyzvedla, byla hned ve dveřích překvapená. Děti byly zamlklé a informace o tom, jak si víkend s babičkou užily, z nich lezly doslova jako „z chlupaté deky“. 

„Teprve po příjezdu domů, když se za námi zavřely dveře, postupně začaly děti mluvit o tom, jak víkend probíhal. A musím vám říct, že jsem se skutečně nestačila divit. Nejen, že se děti dlouho do noci dívaly s babičkou v televizi na detektivky a poté nemohly spát, protože se bály. Kromě toho jsem se dozvěděla, že k obědu měly čokoládu, protože jim oběd zkrátka nechutnal,“ popsala nepříjemně překvapená čtenářka. 

Jak se ještě později dozvěděla, jednalo se o mléčnou čokoládu. Jedno z jejích dětí je přitom na kravské mléko alergické a jeho babička o tom dobře ví. 

„Tchýně sama byla několikrát svědkem toho, jakou měla po mléku dcera vyrážku, které jsme se dlouho nemohli zbavit. Proto nerozumím tomu, proč se takhle zachovala,“ posteskla si Lenka. 

Poté, co se manželovy matky na rovinu zeptala, co ji k takovému jednání vedlo, žena pouze pokrčila rameny s tím, že babičky jsou od toho, aby rozmazlovaly. Absolutně si nepřipouštěla, že by udělala cokoliv špatného. Po této zkušenosti se Lenka rozhodla, že už děti na hlídání k tchýni nepošle. 

Jak si poradit s prarodiči, kteří nerespektují pravidla

Podobnou zkušenost má mnoho maminek, což ostatně dokládá velké množství příspěvků v internetových diskusních skupinách pro ženy s dětmi. Co dělat, poradila psycholožka Kendall Phillips. 

Jedinou skutečně funkční variantou je nastavení hranic. „Pokud se snažíte nastavit hranice agresivně, mohou být snadno odmítnuty. Většina lidí se snaží hranice posouvat – a čím jasněji se vyjádříte, tím snadněji je udržíte,“ vysvětlila odbornice. 

„Při stanovování hranic nejde o to vyhrát hádku, ale sdělit druhému, že nemůžete být součástí určitého chování nebo dynamiky. To, jak prarodič na vaše hranice zareaguje, nemůžete ovlivnit. Můžete vyjádřit soucit, ale své hranice se nevzdávejte. Tak byste pouze podpořili toxické chování,“ dodala. 

Bohužel i přes veškerou snahu může nastat situace, kdy se budete muset s takto toxickým prarodičem nebo jiným příbuzným přestat vídat. To by ale podle odborníků měla být skutečně poslední možnost. 

„Můžete dospět do bodu, kdy je vztah příliš toxický i na to, abyste se tu a tam vídali. Myslím si ale, že je důležité snažit se to řešit, protože ukončit vztah není snadné. Vyvolává to celou řadu dalších pocitů, jako je ztráta a zármutek,“ vysvětlila psycholožka.