Lékař anonymně: Tohle mě nejvíce na pacientech štve. Schválně je nechám čekat déle

Spousta lidí si chodí k doktorům jen popovídat. Lékaře považují za svou vrbu a ten o nich ví prakticky všechno. Nejen o nich, ale většinou i o celé jejich rodině. Každé povolání má své světlé i temné stránky. Zatímco pacienti si stěžují na drahé léky a dlouhé čekání v ordinacích, doktory zase obtěžují jiné lidské vrtochy – třeba hypochondrie.

 „Jsem trochu naštvaná, protože je to mladý člověk, který rozhodně nemá artrózu a určitě u něj ortoped nebude dělat obstřik nebo mu nedá endoprotézu,“ stěžuje si např. doktorka Alena Štáhlichová s tím, že za ní do ordinace přijde zdravý člověk jen proto, že ho trochu píchlo v koleni a proto okamžitě potřebuje žádanku na ortopedii. Koleno přitom stačí pouze dobře obvázat, namazat a maximálně předepsat lék proti bolesti. Takových pacientů jsou ale ordinace plné. Chybí pak čas a prostor pro ty, kteří mají skutečné zdravotní problémy. Podle jiného doktora, který si přeje zůstat v anonymitě, nechává pacienty v čekárně schválně čekat déle, protože o nich moc dobře ví, že svou nemoc jen předstírají. Chtějí neschopenku, protože se jim nechce do práce.

Mám chřipku, potřebuju neschopenku!

V jedné facebookové diskuzi zaměřené na lékařství se anonymně svěřil jistý lékař, že některé své pacienty nechává záměrně čekat v čekárně i několik hodin. Vezme je na řadu až mezi posledními. Jedná se o lidi, kteří hned u vstupu do ordinace nahlásí, co všechno jim je a už mají přímo nachystanou a stanovenou svou vlastní diagnózu. Vyčetli si ji přitom z internetu. Nejhorší věta, kterou můžete před doktorem říct, je: „Podle Googlu mám tuto nemoc.“ Místo toho, aby si tedy člověk nechal poradit, vnucuje lékaři své teorie a pak se diví, když mu to doktor vyvrací. Takových lidí je v čekárnách opravdu spousta.

Samostatnou kapitolou jsou další část pacientů, kteří si za lékařem přijdou „jen“ popovídat. Sednou si do ordinace zcela zdraví a čekají než přijdou na řadu. Mezi podobné lidi patří zejména senioři, kteří žijí sami nebo osoby, kterým se nechce pracovat. Další skupinou lidí, kteří lezou doktorům na nervy, jsou ti, kteří si myslí, že jsou středobodem vesmíru a jediní na světě se zdravotním problémem. Na Facebooku se v jedné skupině objevil příspěvek zdravotníka, který se vyznal z toho, že sotva se ve vstupních dveřích ordinace objeví lékař, už je před dveřmi dvoumetrová fronta a každý chce přijít na řadu jako první. Někdy se lékaři dokonce setkávají i s lidmi, kteří si myslí, že lékaři schválně zdržují a záměrně nechávají pacienty v čekárnách čekat i dlouhé hodiny. „Někdy bych opravdu chtěl, aby si lidé vyzkoušeli práci na pohotovosti. Třeba by si příště rozmysleli podobné řeči,“ uzavírá anonymní doktor v diskuzi na sociální síti.

Jak jednat s hypochondry?

Hypochondrie je stav, kdy má člověk až přehnaně velký strach z nemocí a často sám sobě vsugeruje, že trpí nějakou smrtelnou chorobou. Takoví lidé pak plní lékařské ordinace a hledají na internetu všemožné příznaky. Co na podobné lidi platí? Zejména trpělivost. Buďte empatičtí, dotyčnému naslouchejte a veďte rozhovor tak, aby pochopil, že mu opravdu nic vážného nehrozí, dokud to nebude mít podložené lékařskými zprávami. Hypochondři ale vyžadují čím dál víc vyšetření. V tomto případě je dobré se s doktorem domluvit na pravidelných preventivních kontrolách, které by mohly podobným lidem pomoci v tom, že jim opravdu nic není a jsou zdraví. Omezit by se měl hypochondrům i přístup k internetu. Zkuste mu vysvětlit, že ne vše, co se píše na Googlu, je pravda. V neposlední řadě se zaměřte, aby byl tento člověk v co možná nejlepší psychické pohodě. Pomůže relaxační cvičení, meditace a pravidelný sport. Pokud už ale hypochondrie výrazně ovlivňuje něčí život, je potřeba obrátit se na odborníka v oblasti psychoterapie.