Jak dlouho můžete zamrazit zeleninu do polévky? Je to mnohem kratší doba, než je uvedena na obalu
Když se řekne zmražená zelenina, možná si vybavíte sáčky z obchodu, které jen vysypete do hrnce, a během chvilky máte hotový základ polévky. Nebo se vám vybaví myšlenka na vlastní zásoby z poslední úrody, pečlivě uložené v mrazáku, aby vydržely co nejdéle. Mražení je opravdu skvělý způsob, jak uchovat čerstvost potravin co nejdéle a ušetřit si čas při vaření. Jenže i tady platí, že ne všechno, co je napsané na obalu, musí nutně odpovídat skutečnosti.
Na pytlíku s mraženou zeleninou se většinou dočtete, že vydrží klidně i rok, ale pravda je taková, že na její kvalitě záleží mnohem víc to, jak a kde ji skladujete. Mrazák totiž sám o sobě totiž není zázračná skříňka, v které se zastavil čas. Sice zpomaluje procesy, které způsobují kažení potravin, není však všemocný. Zelenina je na správné zamražení citlivější, než si možná myslíte. Pokud uděláte byť jen malou chybu, třeba ji uložíte na místo, v kterém teplota kolísá, nebo ji dostatečně nezabalíte, může se stát, že namísto krásně čerstvé chuti vysypete do polévky něco mdlého, gumového, nebo dokonce lehce nepoživatelného.
Co dělá mrazák s potravinami?
Všechny ty zázračné dlouhé lhůty, které výrobci uvádějí, jsou založené na ideálních podmínkách. Aby zelenina skutečně vydržela i zmíněných dvanáct měsíců, musela by být šokově zmražená při teplotách, jaké doma v běžném mrazáku prostě nevytvoříte. Navíc by mrazák musel držet konstantní -18 °C, bez jediného výkyvu, a to po celou dobu. Jenže, kolikrát denně mrazák otevřete? A co všechno do něj ukládáte? Jestli mezi pečlivě zmraženou zeleninu občas vklouzl zbytek teplé polévky nebo ještě vlažný guláš, je jasné, že podmínky nejsou vždy zrovna ideální. A o tom, že mezi mrazákem v obchodě a tím domácím je možná pěkně dlouhá cesta, ani nemluvě.
Domácí zelenina
Problém nastává i v momentě, kdy zeleninu mrazíte doma. Možná jste si původně mysleli, že ji spotřebujete do svíčkové hned druhý den, jenže nakonec ji necháte v lednici uskladněnou pár dní, a až později ji přemístíte do mrazáku. Jenže už v takovém případě děláte chybu. Bakterie, které se při pokojové teplotě začaly množit jako na běžícím pásu, mrazák úplně nezničí. Pouze zpomalí jejich růst, takže to, co už bylo zkažené, v mrazáku zázračně neožije. Další častý problém je nedostatečné zabalení. Jestli používáte sáčky, které nejsou vzduchotěsné, riskujete vysušení. Výsledkem je pak něco, co má spíš konzistenci houby než křupavé mrkve.
Jak poznat, že zelenina v mrazáku už není v pořádku
Změna barvy zeleniny je první známkou špatné kvality. Když místo oranžové mrkve najednou vidíte spíše šedivý odstín, a místo zeleného hrášku na vás kouká cosi mdlého, a vůně je také nic moc, je jasné, že už má zelenina své nejlepší časy dávno za sebou. Abyste tomu příště předešli, stačí dodržovat pár pravidel. První zásadou je rychlost, zeleninu zamražte co nejrychleji po nakrájení. Ideálně ji nejdřív blanšírujte, což znamená, že ji na chvíli ponoříte do vroucí vody a pak zchladíte v ledové. Tím uchováte barvu i chuť. Dále je důležité používat kvalitní obaly, které zabrání přístupu vzduchu. Porce by měly být co nejmenší, aby se co nejrychleji zmrazily a daly snadno použít. A hlavně, mrazák pravidelně kontrolujte, pokud v něm teplota kolísá, může to znamenat problém, který ovlivní kvalitu všech potravin, nejen zeleniny.
