Dostala jsem slovní vysvědčení svého syna a zuřila jsem. Chci zpět klasické známky

Školní známky nebo slovní hodnocení? Téma, které rozděluje rodiče, učitele i odborníky. Zatímco část rodičů vnímá slovní vysvědčení jako lepší způsob, jak dítě popsat, jiní ho považují za příliš vágní a nejednoznačné. A právě ti druzí často upozorňují, že místo přínosu přináší tato forma hodnocení zmatek a frustraci.

Na jednom z diskuzních fór jsme narazili na příběh maminky, která se kvůli slovnímu vysvědčení svého dítěte dostala do značného konfliktu s učitelkou. Podle jejího názoru totiž hodnocení vůbec nevystihovalo, jaké její dítě skutečně je, a místo konkrétních poznatků obsahovalo pouze obecné fráze.

Z jejího pohledu v textu zcela chybělo pochopení pro to, co dítě baví, v čem vyniká a jak si reálně vede v hlavních předmětech jako je matematika nebo čeština. Oproti klasickým známkám podle ní slovní hodnocení neřeklo vůbec nic.

Slovní hodnocení se používá již dnes

Ve školách se pozvolna mění způsob, jakým se hodnotí výsledky žáků. Zatímco dříve byla běžná klasifikace známkami od jedničky do pětky, některé školy místo toho používají slovní hodnocení. Tento způsob popisuje konkrétní dovednosti, pokroky i rezervy dítěte formou vět. Někde se jedná o pár vět v jednotlivých předmětech, jinde jde o přehled pokroku včetně sebehodnocení žáka. Změna se zatím týká hlavně nižších ročníků.

V některých školách dostává žák měsíční slovní hodnocení, jinde se zaměřují na takzvané tripartitní schůzky, tedy setkání učitele, dítěte a rodiče, kde všichni společně řeší pokroky, vztahy a případné problémy. Vysvědčení pak jen shrnuje to, co už rodiče vědí.

Známky se v prvních a druhých třídách zruší

Zákony a vyhlášky už nyní školám umožňují hodnotit žáky slovně. Rozhodnutí musí schválit ředitel školy, školská rada a pedagogická rada. Škola zároveň stanoví konkrétní kritéria, podle kterých se hodnocení provádí. Slovní hodnocení je tak plnohodnotnou alternativou klasických známek už dnes. Od školního roku 2027/2028 se má tento přístup stát povinným pro všechny první třídy. O rok později se změna rozšíří i na druháky. Známky na vysvědčení tak u nejmladších školáků zmizí úplně.

Co slovní hodnocení přináší

Zastánci slovního hodnocení argumentují tím, že jde o férovější a přehlednější způsob, jak dítěti i rodičům sdělit, jak se mu daří. Známka neříká, v čem přesně je problém nebo co se zlepšilo. Naproti tomu slovní hodnocení může pojmenovat konkrétní dovednosti, úspěchy i to, na čem je třeba pracovat. Učitel tak může zohlednit individuální tempo dítěte, jeho snahu, přístup k učení a další aspekty, které se do známky nevejdou. Navíc mizí srovnávání mezi dětmi a tlak na výkon. Děti nejsou rozdělovány na jedničkáře a čtyřkaře.

Změna má i své kritiky

Někteří rodiče mají pocit, že známky jsou přehlednější a lépe jim pomáhají zorientovat se v tom, jak na tom dítě skutečně je. Věta „Vaše dítě se snaží, ale potřebuje více podpory při řešení složitějších úloh“ jim nic moc neřekne. Část učitelů zase upozorňuje na to, že kvalitní slovní hodnocení je časově náročné. Učitelé, kteří učí více tříd a mají v některých jen jednu hodinu týdně, často nemají možnost poznat děti natolik, aby dokázali sepsat smysluplné a individuální hodnocení. Výsledkem mohou být obecné fráze nebo předpřipravené šablony, které neodrážejí skutečný výkon dítěte.

Učitelé se v názorech rozcházejí

Odborníci se v názorech na slovní hodnocení rozcházejí. Někteří ho považují za přínosnější a objektivnější, jiní upozorňují na rizika, pokud se s ním pracuje neosobně. Učitelka Lenka Boudná například tvrdí, že známka někdy dokáže děti více motivovat:

„Jak často jsem prosila rodiče o procvičování příkladů doma, u některých marně. Když se tam pak objevila špatná známka, dítě se to naučilo do čtrnácti dní,“ popsala svou zkušenost.

Naopak pedagožka Julie Grombířová ze školy Labyrinth v Brně je zastánkyní hodnocení bez známek: „Známky nepotřebujeme. Žáky žene za poznáváním touha objevovat nové věci, porozumět tomu, jak fungují a jak s nimi mohou v životě pracovat,“ říká.