Byly zavedená pravidla pro prodej vajíček. Tyto už v Lidlu ani Penny nekoupíte. Zde jsou změny

Vajíčka bez jasného označení nebo z nevyhovujících chovů postupně mizí z regálů. Řetězce jako Lidl a Penny přestávají prodávat vejce z klecových chovů nebo ta, která nesplňují přesné požadavky na značení.

Co všechno musí dnes vejce splňovat, aby se dostalo k zákazníkovi? A proč některé z regálů opravdu zmizí?

Změna, která ovlivní zejména způsob nákupu vejce v supermarketech, nesouvisí s novým zákonem, ale s dlouhodobě platnými pravidly a dobrovolnými závazky obchodních řetězců. Už několik let platí přísná pravidla pro značení vajec a jejich skladování. Jenže některé obchodní sítě se rozhodly jít ještě dál – a do svého sortimentu už nepustí vejce, která nepocházejí z deklarovaného typu chovu nebo nejsou řádně označena přímo na skořápce.

Například Lidl i Penny se veřejně zavázaly, že do roku 2025 zcela ukončí prodej vajec z klecových chovů. Tento typ chovu je sice v Česku zatím stále legální, ale veřejný tlak i preference zákazníků vedly k rozhodnutí řetězců začít preferovat vejce z alternativních typů chovů – především z halových a volných výběhů. Vajíčka z klecí tak v nabídce Lidlu či Penny skutečně nenajdete, stejně jako vejce bez platného značení.

Kód na vejci: První číslo odhalí, odkud pochází

Každé vejce, které se dostane do maloobchodního prodeje, musí mít na skořápce vyražený kód producenta. Jeho první číslice udává způsob chovu nosnic:

• 0 – ekologický chov (BIO)
• 1 – volný výběh
• 2 – halový chov
• 3 – klecový chov

Následují dvě písmena označující stát původu (např. CZ – Česká republika, PL – Polsko, DE – Německo) a čtyřmístné číslo chovu. Příklad: kód 2CZ1234 značí halový chov v Česku, konkrétně provoz označený číslem 1234.

A právě tato informace je klíčová. Zákazník si díky ní může ověřit, odkud vejce pochází a v jakých podmínkách byla nosnice chována. Pokud vejce toto značení nemá, nesmí se v českých obchodech vůbec prodávat.

Od nosnice do regálu: Cesta vajíčka

Proces začíná v chovu, kde nosnice snese vejce. Ta jsou následně odvezena do třídírny, kde se kontroluje jejich hmotnost, kvalita skořápky a čerstvost. Vejce se třídí do tří jakostních tříd, ale do obchodů se dostávají jen ta s označením třída A, která musejí být čerstvá a nepoškozená.

Tato vejce se dále dělí podle velikosti:

• S – malá (do 53 g)
• M – střední (53–63 g)
• L – velká (63–73 g)
• XL – velmi velká (nad 73 g)

Každé vejce musí být označeno ještě před zabalením. Na obalu pak zákazník najde také údaje o třídírně, způsobu chovu, datu minimální trvanlivosti a doporučeném skladování.

Zajímavostí je, že vejce se smějí prodávat nejpozději 21 dní po snášce, ale datum minimální trvanlivosti smí být až 28 dní. I proto se na obalu často doporučuje jejich spotřeba do 7 dní před tímto datem.

Kdo dodává vejce do českých regálů?

Ročně snesou české nosnice více než 2,2 miliardy vajec. Podle Českomoravské drůbežářské unie tvoří největší chovy firmy v Pardubickém a Středočeském kraji. Mezi největší producenty patří Vejce Kosičky, Liaharenský podnik Dříteň nebo Drůbežářský závod Klatovy.

Zhruba 86 % spotřeby pokrývají domácí producenti, ale zbytek je třeba dovézt. V loňském roce se do Česka dovezlo přes 361 milionů vajec, přičemž více než polovina pocházela z Polska. Importují se ale i vejce ze Slovenska, Německa, Španělska nebo Lotyšska.

Naopak i z Česka se vejce exportují, zejména do Maďarska, Rakouska a Německa. Vývoz ale tvoří jen zlomek produkce.

Bez razítka ani na trh

Bez správného označení se dnes vejce neprodá ani na tržišti. Každé vejce musí být označeno kódem producenta, jinak nesmí být uvedeno do prodeje. Výjimkou jsou pouze drobní chovatelé s méně než 50 nosnicemi, kteří mohou prodávat bez kódu, ale musí jasně uvést informace o původu a datu snášky.

Právě tato pravidla přiměla řetězce typu Lidl nebo Penny k tomu, že odmítají vejce bez kompletní identifikace zařadit do nabídky. Nejde tedy o zákaz, ale o důsledné dodržování standardů.

Výhled: konec klecí a tlak na kvalitu

Do roku 2027 má být v Česku definitivně zakázán klecový chov slepic. Přes 60 % nosnic je však stále chováno právě v klecích. Přechod na alternativní systémy (podestýlkové, volný výběh, BIO) bude stát miliardy korun. Někteří chovatelé proto plánují ukončení produkce, což může vést ke snížení soběstačnosti.

Kromě etického hlediska ale rozhoduje i ekonomika. Výkupní ceny vajec dlouhodobě klesají a některé řetězce tlačí na nižší nákupní ceny, než kolik činí samotné výrobní náklady.

Na co si dát při nákupu pozor:

• Sledujte kód na vejci, ne na obalu.
• Vyhýbejte se vejcím bez značení nebo s rozmazaným kódem.
• Hledejte vejce s označením CZ – máte jistotu, že pocházejí z českého chovu.
• Kód začínající 0 nebo 1 znamená šetrnější podmínky pro nosnice.

Zákazník dnes rozhoduje nejen peněženkou, ale i postojem. A řetězce se tomu přizpůsobují. Právě proto už některé typy vajec z regálů definitivně mizí.