Karlštejn? Zapomeňte. Tento český hrad je podle světa ten nejkrásnější
Když se řekne nejkrásnější hrad v Čechách, asi si hned vybavíte Karlštejn. Jenže ve světě na to pohlížejí jinak, a volili by úplně jiný hrad.
Nejkrásnější hrad nenajdete podle světových žebříčků nikde jinde než v Praze. Přitom Pražským hradem, tradiční pražskou památkou, proudí davy lidí často jen proto, aby se vyfotily před katedrálou sv. Víta a zase pokračovaly dál. Ale za zdmi a bránami toho největšího hradního komplexu na světě, který má přes 70 000 m² a je zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se ukrývá pestrá historie, kterou byste jinde stěží pohledali.

Sídlo panovníků, prezidentů… a ještě něco navíc
Když se řekne Pražský hrad, mnozí si vybaví jen oficiální sídlo českých prezidentů. Sídlem hlavy státu je sice „teprve“ od roku 1918, ale dříve zde pobývali i někteří čeští králové. Základy Hradu pocházejí z doby kolem roku 880, kdy si tu kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců nechal vybudovat dřevěné hradiště. Časem přibývaly kamenné hradby, paláce, kostely a další stavby, které dnes tvoří ohromnou mozaiku architektonických stylů – od románského až po moderní.
Tajemství Katedrály sv. Víta a korunovační klenoty
Nejpůsobivější pohled se většině lidí naskytne, jakmile spatří hlavní průčelí Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Tohle gotické dílo, rozestavěné už od 14. století za Karla IV., vtisklo Praze charakteristickou siluetu, kterou poznáte na fotkách po celém světě. Uvnitř katedrály byste rozhodně neměli minout Kapli sv. Václava se vsazenými polodrahokamy a rozsáhlými freskami. Zrovna tady se v tajné Korunní komoře skrývají posvátné české korunovační klenoty: svatováclavská koruna, královské žezlo a jablko.
Že jsou klenoty pod pečlivým dohledem, to asi nikoho nepřekvapí. K jejím dveřím existuje sedm různých klíčů, rozdělených mezi velké „pány“ státu i církve. Pokud se sem někdy vypravíte ve chvíli, kdy se klenoty vystavují, připravte se na dlouhé fronty, ale také na hodně silný zážitek.
Šikovná architektonická skládačka
Na Pražském hradě můžete obdivovat nejen gotickou, renesanční, barokní architekturu, ale můžete si zde užít třeba i klidnou procházku zahradami. Jedním z nejroztomilejších míst v celém areálu je Zlatá ulička. Původně to byly maličké domky pro hradní čeleď a střelce, později tu bydlelo pár řemeslníků, a nakonec i známé osobnosti jako třeba Franz Kafka. Název „Zlatá“ ale nepochází od alchymistů, kteří se zde snažili za Rudolfa II. vyrobit zlato, jak se často omylem vypráví. Ale prý spíš od všudypřítomné barvy zlatavé moči a výkalů, protože tu byly jen dva primitivní záchody pro šestnáct domků. Dnes v domečcích objevíte historické expozice, krámky se suvenýry a na konci se vám otevře vyhlídka na další hradní věž, Daliborku, kde si prý Dalibor z Kozojed krátil dlouhou chvíli hrou na housle.

Zahrady, vinice a přísně střežené Lví dvorce
Málokdo také ví, že Pražský hrad je obklopen rozsáhlými zahradami. Když je hezké počasí, můžete se protáhnout Královskou zahradou, navštívit Míčovnu z 16. století, stavit se u Zpívající fontány a pak sejít do Jeleního příkopu, kde vás obklopí nečekaný klid uprostřed velkoměsta. V minulosti tu byli dokonce chováni lvi a jiná exotická zvěř. Císař Rudolf II. měl totiž pro podobné bizarnosti slabost. Ostatně, nebylo to zdaleka jediné „zvířecí království“ v areálu, existuje i Lví dvůr, kde v hlubokých jamách byli chováni lvi, tygři, levharti, medvědi a orangutan zvaný „Lesní muž“.
Alchymisti a zvon Zikmund jako orákulum
Dobu Rudolfa II. připomíná i věž Mihulka (případně Prašná věž). Ta byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. V 16. století tu byla vystavěna alchymistická dílna, která se, podle dobových zkazek, pokoušela vyrábět elixír mládí nebo měnit olovo ve zlato. Ke zvonařské tradici pak odkazuje největší český zvon Zikmund, zavěšený právě v Katedrále sv. Víta. Legenda praví, že když pukne jeho srdce, je to předzvěst špatných časů. Naposledy se tak stalo roku 2002, a opravdu, poté následovaly velké povodně.
Prohlídky, kam se podíváte
Abyste Pražský hrad poznali důkladně, můžete si vybrat některý z prohlídkových okruhů. Ten hlavní vás provede nejznámějšími skvosty (Starý královský palác, Katedrála, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička), zatímco okruhy ve stálých expozicích vám umožní podívat se hlouběji do historie. Jestli vás fascinuje archeologie, existuje aplikace „Pražský hrad archeologický“, ve které si můžete virtuálně osahat místa, kam se jinak nedostanete, například stará podzemní naleziště a románské základy.
A pokud nesnášíte tlačenice, vsaďte na ranní nebo večerní prohlídky. Sice sáhnete do kapsy o něco hlouběji (tyto speciální termíny bývají dražší), ale procházka katedrálou bez davů nebo prázdnou Zlatou uličkou je zážitek k nezaplacení.
Takže, až se příště někdo zmíní o Karlštejnu jako o nejkrásnějším hradu, vzpomeňte si na Pražský hrad. Tady se totiž psaly, a stále píšou, klíčové kapitoly českých dějin, a navíc tu platí hned několik úžasných „nej“: největší hradní komplex na světě, zápis v UNESCO, místo s nejvzácnějšími českými klenoty a domovem zvonu, jehož puknutí prý předpovídá pohromy. Tomu se, s veškerou úctou ke Karlštejnu, jen tak něco nevyrovná.