Od této částky se váš už banka zeptá, odkud peníze máte a komu je posíláte
Systémy bankovních institucí prověřují úplně všechny transakce, které přes ně proběhnou. Je úplně jedno, zda někomu posíláte padesátikorunu, anebo tisícovku, platba pokaždé musí projít sítem. Jakmile se ale dají do pohybu větší objemy peněz, je to pro banku pokyn, aby se tím zabývala podrobněji. Řekneme vám, od jaké částky už bude banka zjišťovat detaily nejenom o vás a původu peněz, ale i o příjemci. Navíc bude pátrat po důvodu, proč mu peníze posíláte. Je toho ale ještě mnohem víc.
Povinnost kontrolovat pohyby velkých peněžních obnosů mají samozřejmě především banky, ale třeba také družstevní záložny, penzijní společnosti a další společnosti, které se zabývají financemi. Jedná se o jedno z hlavních opatření v boji proti praní špinavých peněz. Pravidla jsou jednotná v celé Evropské unii (EU), od roku 2024 dokonce existuje unijní Orgán pro boj proti praní peněz (AMLA). „Cílem je zlepšit dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v EU a podpořit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami. AMLA má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem,“ vysvětlila EU.
Limity pro bezhotovostní platby
Zákon stanovuje dvě částky, při jejichž překročení se v bance rozsvítí výstražná kontrolka, která znamená, že je platbu nutné podrobněji přezkoumat. Jsou určeny v eurech a vždy se přepočítávají podle aktuálního kurzu České národní banky.

Tou první je ověření totožnosti klienta, ať už prostřednictvím osobních dokladů (podle situace vzdáleně přes elektronickou identitu, anebo přímo na místě), anebo ověřením existence právnické osoby, u každé jednorázové obchodní transakce nad 1 000 eur (tedy něco přes 24 tisíc korun). Stejná metoda ověření probíhá i při podezřelém chování, třeba když klient vybírá nebo převádí peníze bezprostředně po vložení hotovosti na účet nebo provede nezvykle mnoho transakcí v krátkém sledu za sebou.
Druhým limitem pro bezhotovostní obchodní transakce je částka 15 000 eur (v přepočtu lehce přes 360 tisíc korun). Její přesažení už spouští skutečně detailní kontrolu. Banka musí přezkoumat okolnosti transakce a vztah mezi odesílatelem a příjemcem. Prověřuje, za jakým účelem odesílatel peníze poslal a jakým způsobem je hodlá příjemce využít. Jakmile platba kontrolou neprojde, banka ji nahlásí ministerstvu financí, které ji bude dál zkoumat.
Bez ohledu na tyto dvě hraniční sumy probíhá v bankách kontrola úplně všech transakcí. Tento druh dohledu má však ochránit klienty před podvodníky nebo zloději. Banka může zakročit, když zaznamená podezřelé platby ze zahraničí, anebo když najednou z vašeho účtu odejde nezvykle moc peněz neznámému příjemci. V takových případech většinou platby zastaví a před jejich provedením se vás pro jistotu zeptá, zda jste je skutečně zadali vy. Účet může ale v nejzazších případech i zcela zablokovat.
Omezení pro platby v hotovosti
Existuje rovněž limit pro platby v hotovosti. Ten v celé sedmadvacítce činí 10 000 eur, tedy zhruba 240 tisíc korun. „Výjimkou jsou vklady hotovosti na účet u banky, platby daní a cla, výplaty mzdy, platu, odstupného, odměn, výplaty z penzijních fondů, výplaty pojistného plnění,“ upřesnilo ministerstvo financí. Za porušení zákazu platit hotově větší obnosy hrozí nepodnikatelům pokuta ve výši až 500 tisíc korun a podnikatelům až pět milionů korun.

Boj s praním špinavých peněz úzce souvisí také s potíráním drogového byznysu a organizovaného zločinu jako takového. „Praním špinavých peněz (money laundering) se rozumí zařazení peněz z určité nelegální činnosti (např. z prodeje drog, nelegálních zbraní, krádeže) zpátky do běžného oběhu peněz a tím jejich zlegalizování. Obvykle se provádí přes banky, kam se snaží osoba, která danou nelegální činnost spáchala (často prostřednictvím jiné osoby), peníze uložit a poté chce těmito penězi běžně platit za zboží a služby. Druhým způsobem snahy o zlegalizování peněz je placení v hotovosti,“ vysvětlilo ministerstvo.
Zdroje: Rada EU, BankID.cz, ministerstvo financí