Kdo nesešrotoval tento postrach socialismu, má teď v kapse balík a může si koupit nové auto
Byl to symbol nouze, vynalézavosti a levné mobility. Mnozí se za něj styděli, jiní ho obdivovali. Dnes? Ti, kteří ho neodvezli na šrotiště, mohou být o stovky tisíc korun bohatší. Řeč je o Velorexu, tříkolovém vozítku s plátěnou karoserií, které se v očích sběratelů stalo z nouzového dopravního prostředku ceněným veteránem.
Velorex se začal vyrábět po druhé světové válce jako dostupný dopravní prostředek pro invalidy a osoby se sníženou pohyblivostí. První prototyp vznikl v roce 1943 a sériová výroba byla zahájena o pár let později ve městě Solnice, poté pokračovala ve výrobním závodě v Rychnově nad Kněžnou. Vůz měl rám z ocelových trubek, které byly potažené pogumovanou textilií, takzvanou koženkou. Celková hmotnost byla extrémně nízká, běžně pod 300 kg, což umožňovalo slušnou pohyblivost i s dvoutaktním motorem o výkonu okolo 8 až 16 koní.
Model Velorex 16/350, který se vyráběl v 60. letech, patří dnes k nejžádanějším. Ač byl kdysi považován za náhražku auta, dnes má cenu mnohonásobně vyšší než tehdejší nová Škoda 1000 MB. Přitom ještě v 90. letech se Velorexy často vyhazovaly nebo nabízely doslova za hubičku.
Ceny rostou do závratných výšin
Dnes se dobře zachovalé vozy nebo pečlivě zrestaurované kusy běžně prodávají za 300 000 až 500 000 Kč. Nabídky, které lze dohledat například na inzertních portálech jako Bazoš nebo Sbazar, ukazují, že cena vozítka záleží nejen na roku výroby a stavu motoru, ale i na míře originality. Nejvyšší částky platí sběratelé za modely s původními díly, původním potahem a dokumentací. Například jeden z nabízených kousků měl cenu 499 000 Kč, šlo o plně zrenovovaný Velorex 16/350 s pečlivě doloženou historií a původním technickým průkazem.

Podle zahraničních sběratelských webů, například Barnfinds, se zájem o tato netradiční vozítka šíří i za hranicemi. Výrazně tomu napomáhá fakt, že Velorex je v zahraničí vnímán jako kuriózní fenomén socialistického inženýrství. Ve Spojených státech byl v roce 2023 jeden renovovaný kus nabízen za v přepočtu více než 600 000 Kč.
Ze smíchu k obdivu
Zatímco dříve byl Velorex terčem vtipů, dnes je symbolem odvahy a osobitosti. Mnozí majitelé ho s hrdostí ukazují na veteránských srazech nebo se účastní tematických jízd. Například známý sraz Velorexů na Moravě každoročně přitahuje desítky vozidel a stovky návštěvníků.
Technicky nejde o komfortní vůz. Nemá topení, bezpečnostní prvky jsou prakticky nulové a jízda v zimě nebo dešti není pohodlná. Přesto je zájem nečekaně vysoký. Vzácné jsou i originální náhradní díly, což cenu vozů dále zvyšuje. Není výjimkou, že sběratelé platí i tisíce korun jen za původní tachometr nebo kliku dveří.
Výroba skončila, zájem roste
Výroba Velorexů skončila v roce 1971, celkem bylo vyrobeno přes 15 000 kusů, ale většina jich už neexistuje. Mnoho vozů skončilo v kovošrotu nebo dosloužilo na zahradách. Část byla přestavěna na různé domácí úpravy nebo sloužila jako zdroj dílů. Právě nízký počet dochovaných exemplářů a silná nostalgická hodnota dnes dělají z Velorexu vyhledávanou investici.
Podle restaurátorů se cena zrestaurovaného vozu za posledních 10 let více než zdvojnásobila. Navíc se předpokládá, že se tento trend nezastaví. Investice do veteránů obecně roste a u tak výjimečných kousků, jako je Velorex, je tento růst ještě strmější.

Kdo nesešrotoval, ten vyhrál
Titulek článku naráží na běžnou realitu posledních dekád. Řada majitelů Velorexů se vozidla zbavovala jako „zbytečné rachotiny“, kterou nikdo nechtěl. Ti, kdo ho však uložili do garáže nebo zahradní kůlny, dnes zjišťují, že vlastní poklad. Při prodeji mohou inkasovat částku, která pokryje nákup zánovního auta. A nejen to, některé kusy dokonce přesahují hodnotu běžného nového vozu nižší střední třídy.
Jedním z důvodů, proč sběratelé vnímají Velorex jako cenný, je i jeho raritní konstrukce. Vozidlo nemá klasickou karoserii, ale rám potažený textilem, což je unikát i v rámci světové historie automobilismu. Tím se řadí mezi kuriózní technické výtvory, které připomínají dobu, kdy šikovné české ruce dokázaly z mála vykouzlit funkční dopravní prostředek.
Z dnešního „balíku“ za Velorex už si řada majitelů koupila úplně nové auto. A to doslova.