Česko na evropském listu hanby: Hůř jsou na tom ještě Bulhaři a Maďaři

Téměř každý druhý mladý Čech užívá nikotin a statistiky ukazují, že jsme na pátém nejhorším místě v celé Evropské unii. Na tom, jak rychle a v jaké formě si mladí lidé osvojují návykové látky, je cosi alarmujícího. Podle dat WHO a českého Ministerstva zdravotnictví se problém prohlubuje.

Podle nejnovějších dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2024 se Česká republika řadí mezi pět nejhorších států Evropské unie, pokud jde o podíl mladých lidí ve věku 15 až 24 let, kteří užívají produkty obsahující nikotin. Konkrétně jde o 30 procent mladých Čechů, kteří podle národního výzkumu Státního zdravotního ústavu pravidelně kouří cigarety nebo užívají alternativní nikotinové výrobky. Tím se Česko řadí hned za Maďarsko a Chorvatsko, kde je podíl mezi 30 a 37 procent, a daleko za Bulharsko, kde se podíl mladých kuřáků pohybuje okolo 40 procent.

Zarážející je především fakt, že mnoho mladých lidí nesahá po klasických cigaretách, ale po alternativách, jako jsou elektronické cigarety, nikotinové sáčky, zahřívaný tabák nebo jednorázové vapovací zařízení, které jsou snadno dostupné a často designované tak, aby vypadaly neškodně nebo dokonce atraktivně.

„Ve věkové kategorii 15 až 24 let užívá některou formu nikotinu téměř každý druhý mladý člověk,“ uvedla mluvčí Ministerstva zdravotnictví s odvoláním na data zveřejněná v roce 2024. To znamená, že řada z nich má za sebou několik let návyku ještě před dosažením plnoletosti.

Češi a nikotin

Na rozdíl od minulosti, kdy šlo převážně o klasické cigarety, dnes dominují tzv. „moderní formy užívání nikotinu“. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví jsou největším problémem jednorázové e-cigarety, které se prodávají v řadě barevných variant a příchutí. Z výzkumů vyplývá, že právě tyto produkty si získaly silnou oblibu zejména u dívek mezi 16 a 19 lety.

Tato zařízení často obsahují vyšší dávku nikotinu než běžná cigareta a díky příchutím, jako mango, vanilka nebo žvýkačka mohou u mladých lidí vytvořit iluzi bezpečnosti. Pravidelné užívání ale vede ke stejné závislosti jako klasické kouření a má obdobný dopad na zdraví.

Z dat Národního výzkumu užívání tabáku v Česku také vyplynulo, že mladí lidé mají nižší povědomí o rizicích, která s užíváním těchto výrobků souvisejí. Zhruba 37 procent z nich si myslí, že zahřívaný tabák není škodlivý, což je v rozporu s varováními lékařských organizací i výrobci samotnými.

Evropské srovnání: kdo je na tom nejhůř?

Srovnání států EU z pohledu podílu mladých kuřáků jasně ukazuje, že Česko je v žebříčku velmi vysoko. Páté místo není žádným lichotivým výsledkem.

Přitom třeba v západoevropských zemích jako Francie nebo Německo je podíl mladých kuřáků nižší než 20 procent. Nejlepší situace je v Nizozemsku, Švédsku nebo v Irsku, kde legislativní opatření vedla k výraznému poklesu užívání tabáku a nikotinu mezi mladými.

Zákaz prodeje nestačí, tvrdí odborníci

Přestože v Česku platí zákaz prodeje tabákových výrobků osobám mladším 18 let, podle průzkumu organizace Data o zdraví až 58 procent mladých uvedlo, že se k nikotinovým produktům dostanou bez problémů. Odborníci proto upozorňují, že samotná legislativa nestačí a že je nutné posílit jak kontroly, tak osvětu.

Podle výzkumnice z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Hany Sovinové je klíčové zaměřit se na prevenci na školách a vést otevřenou diskuzi. „Děti a dospívající často vnímají vapování jako módní trend a prostředek k začlenění do kolektivu. Čím dříve se s tím začne pracovat, tím větší je šance rizikové chování omezit,“ uvedla pro Národní zdravotní ústav.

Co za tím stojí?

Za nárůstem užívání nikotinu u mladých stojí kombinace nízké ceny, snadné dostupnosti a chytrého marketingu. E-cigarety a podobné produkty bývají často nabízeny na sociálních sítích formou spolupráce s influencery, kteří mají u teenagerů silný vliv. Kromě toho je zde absence negativního společenského vnímání, které dříve kouření doprovázelo.

Zatímco ve společnosti 90. let bylo kouření spojeno s rizikem a zdravotními dopady, dnešní generace má k tomuto návyku často neutrální až pozitivní postoj. Nové formy nikotinu totiž nepáchnou, nezanechávají popel a lze je používat diskrétně. To vše z nich dělá „neviditelné riziko“, které však o to víc znepokojuje zdravotníky.

Naděje? Pomalu, ale jistě

Přesto existují i pozitivní signály. Podle posledních dat přestává být kouření „in“ u některých vrstev mladých, zejména u těch, kteří se více zajímají o zdravý životní styl. Kampaně zaměřené na prevenci, školní programy a zvyšování informovanosti mohou přinášet výsledky, ale je třeba jednat rychle, protože právě v této věkové skupině se často formují návyky na celý život.