Po tomto druhu hudby se hloupne, tvrdí vědci. Poslouchají ho hlavně mladí Češi

Na přelomu tisíciletí bylo populární miminkům v děloze pouštět vážnou hudbu, protože se věřilo, že potom budou chytřejší. Vědci nedávno skutečně přišli se zjištěním, že některé žánry muziky mohou mít na naši inteligenci pozitivní vliv. Zároveň ale konstatovali, že jiné jsou naopak doslova zabijákem mozkových buněk. 

Existuje poměrně pestrá škála studií, které naznačují, že mezi hudbou a kognitivním vývojem lidského mozku je poměrně úzký vztah. Zvlášť poslech hudby nebo hraní na hudební nástroj v dětském věku tak údajně může mít pozitivní vliv na pozdější výkonnost v oblastech, jako je například matematika, prostorové vnímání nebo schopnost učit se cizí jazyky. 

Poslech hudby totiž aktivuje řadu oblastí mozku, včetně těch, které souvisejí s jazykem, emocemi, pamětí a pozorností. Opakovaná aktivace těchto center poté funguje pro mozek v podstatě jako fitness centrum. Může totiž posílit příslušná nervová spojení a podpořit plasticitu mozku.

Ne každá hudba z člověka udělá génia

Další studie pak odhalily, že hudba může také usnadnit ukládání a následné opětovné vyhledávání informací v lidské paměti. Pokud si například melodii spojíme s určitými pojmy jako s asociací, jejich zpětné vybavení bude snazší. 

Smutná zpráva je bohužel to, že zdaleka ne všechny žánry hudby mají kýžený pozitivní efekt. Podle vědců se jedná zejména o reggaeton a některé styly hip hopu. To má být dáno především jejich repetitivní strukturou a určitým nedostatkem komplexnosti. Podnětů pro stimulaci kognitivních funkcí tak může být výrazně méně. 

Studie Virgila Griffitha z univerzity CalTech, známá pod názvem „Hudba, která vás ohlupuje“, prokázala korelaci mezi preferencí zmiňovaných hudebních žánrů a horším akademickým prospěchem. Studenti, kteří poslouchali právě tyto typy hudby, měli tendenci dosahovat v akademických testech nižších výsledků.

Vážná hudba má mít opačný efekt

Naopak jiné žánry mohou mít podle vědců vliv pozitivní. Jedna ze studií, které se říká „Mozartův efekt“, dokonce tvrdí, že poslech skladeb tohoto známého hudebního génia může dočasně zvýšit lidskou inteligenci a zlepšit některé kognitivní dovednosti. 

Studie publikovaná v časopise Nature v roce 1993 dále zjistila, že studenti, kteří si před absolvováním testu týkajícího se prostorového uvažování poslechli Mozartovu sonátu, dosáhli lepších výsledků než ti, kteří tak neučinili. 

Má se za to, že klasická hudba je díky své komplexní struktuře a pestrým melodickým variacím schopná stimulovat mozek, podporovat nervovou aktivitu a zlepšovat schopnost zpracování informací. Kromě toho je jí přisuzována také schopnost zlepšit soustředění a paměť posluchačů. 

Poslech popu může zlepšit vaši motivaci a produktivitu

Najdou se ale také odborníci, kteří zmiňovanou teorii Mozartova efektu naopak rozporují a domnívají se, že její výsledky jsou způsobeny především mylnou interpretací shromážděných dat.

Vážná hudba v každém případě není jediným žánrem, kterému se připisuje vliv na naši inteligenci. Podle vědců nám podobně prospívat může také poslech popových skladeb. Pozitivně laděná popová hudba, charakterizovaná především energickými rytmy a chytlavými melodiemi, může být vynikajícím nástrojem pro motivaci a zlepšení nálady. Nedávná studie kupříkladu odhalila, že poslech popové hudby může zvýšit naši motivaci a produktivitu. To se může projevit také zlepšením kognitivního výkonu. 

Kromě toho je poslech hudby obecně spojen s našimi emocemi. Není nic neobvyklého, že nás může skladba dojmout nebo naopak rozveselit. Častý poslech emocionálně nabité muziky může podle odborníků pomoci prohloubit naši emoční inteligenci, především schopnosti empatie a porozumění.