Slováci varují: Nad Českem se stahují temná mračna. Až k vám dorazí, poznáte, co je bída

Když jsme byli jeden stát, sdíleli jsme hymnu, prezidenta i měnu. Dnes jsme každý sám, a i když jazyk máme podobný a hranice blízko, rozdíly mezi Českem a Slovenskem jsou velké. Ať už jde o politiku, ceny, pohled na Evropskou unii nebo každodenní život, naši sousedi se v lecčems vydali jiným směrem.

Právě o těchto odlišnostech se nedávno rozjela vášnivá debata na jednom z česko-slovenských diskuzních fór. Lidé z obou stran hranice sdíleli své zkušenosti, vtipkovali, ale i varovali. A i když se ne vždy shodli, v některých příspěvcích zaznělo, že to, co dnes Česko teprve čeká, už Slováci zažili. A že by si Češi měli dát pozor, protože ne všechno, co vypadá jako krok kupředu, nakonec přinese víc svobody a jistoty.

Jedna měna pro celou EU

Zavedení eura je v Česku jedním z nejdéle diskutovaných témat. Ačkoliv se k němu země smluvně zavázala při vstupu do Evropské unie, dosud zůstává mimo eurozónu. Argumentů pro i proti je dost. Zabývají se praktickými dopady na každodenní život i strategickými rozhodnutí státu.

Ekonomové, politici i zástupci podnikatelské sféry se neshodnou, zda by přijetí eura přineslo více výhod nebo problémů. Některé analýzy mluví o možném zrychlení hospodářského růstu, jiné varují před ztrátou důležitých nástrojů domácí ekonomické politiky. Ačkoliv téma opakovaně rezonuje ve veřejném prostoru, neexistuje zatím jednoznačná odpověď na to, kdy, a zda vůbec, Česko euro přijme.

Euro slibuje pohodlí i klid

Zavedení eura by podle odborníků přineslo snížení nákladů spojených s převody měn a kurzovým zajištěním. České firmy by mohly profitovat z větší stability a předvídatelnosti v obchodních vztazích, zejména se zeměmi eurozóny. Uvádí se také, že jednotná měna by mohla podpořit investiční prostředí, zvýšit důvěru zahraničních partnerů a přispět k rychlejšímu ekonomickému růstu.

Dopady by pocítili i běžní lidé, například jednodušší cestování, přehlednější ceny v zahraničních e-shopech nebo menší obavy z kolísání kurzu při nákupech či spoření. V některých scénářích se očekává, že by dlouhodobý efekt mohl znamenat zvýšení HDP až o několik desetin procentního bodu ročně.

Opatrnost je na místě, varují experti

Na druhé straně ale přijetí eura znamená ztrátu možnosti řídit samostatně měnovou politiku. Česká národní banka by se vzdala pravomoci určovat úrokové sazby nebo ovlivňovat kurz koruny. V případě ekonomického šoku by Česko muselo spoléhat na rozhodnutí Evropské centrální banky, která nastavuje pravidla pro celou eurozónu, bez ohledu na specifika jednotlivých členských států.

Ekonomické studie upozorňují i na krátkodobé riziko mírného zvýšení cen během přechodného období. Například v Chorvatsku nebo právě na Slovensku došlo po zavedení eura k takzvanému efektu zaokrouhlování, kdy některé ceny byly upraveny směrem nahoru.

Euro zatím zůstává v nedohlednu

Před samotným přijetím eura musí země projít několika fázemi. Nejprve je třeba splnit tzv. Maastrichtská kritéria, tedy například mít nízkou a stabilní inflaci, udržitelný veřejný dluh, zdravé veřejné finance a stabilní měnový kurz. Poté následuje vstup do systému ERM II, kde musí koruna fungovat alespoň dva roky bez výrazných výkyvů.

Podle aktuálních hodnocení Evropské centrální banky Česká republika stále některá kritéria neplní, zejména pokud jde o inflaci a rozpočtový deficit.

Veřejné mínění je rozdělené

Podle průzkumů veřejného mínění je česká společnost v otázce eura dlouhodobě rozpolcená. V roce 2025 podpořilo zavedení eura zhruba 46 % obyvatel, zatímco většina byla proti. Mezi nejčastější důvody nesouhlasu patří obavy ze zdražení, zvýšení chudoby, ztráty kontroly nad měnou nebo z přijetí odpovědnosti za problémy jiných států v eurozóně.

Experti se shodují, že Česko bude muset v určitém okamžiku o euru rozhodnout. Podle některých odhadů by přijetí eura mohlo být reálné okolo roku 2030, pokud dojde k naplnění ekonomických podmínek a změní se postoj veřejnosti i politických představitelů.