Přijela jsem do Českého Krumlova a nestačila se divit. Hrůza! Styděla jsem se, že jsem z Česka

Myslela jsem, že si návštěvu Českého Krumlova vychutnám naplno. Místo toho jsem jela domů předčasně a ještě ke všemu zklamaná.

Když jsem vyrážela do Českého Krumlova na týdenní dovolenou, měla jsem jasnou představu o tom, jak bude celý týden probíhat. Kromě procházek po městě jsem měla v plánu i další aktivity. Na každý den jsem měla vymyšlený program, ale netušila jsem, že k jeho změně dojde tak rychle. Jen pár hodin po příjezdu do tohoto města jsem měla dojem, že jsem v zahraničí. Vše kolem mě tomu totiž nasvědčovalo.

Připadalo mi, že je něco špatně

Už od začátku roku jsem plánovala návštěvu Českého Krumlova. Těšila jsem se na procházky po městě, plánovala jsem i procházku po zámeckém parku a v mém programu nechyběl ani výšlap na věž s vyhlídkou nebo posezení u řeky Vltavy. Jednoduše jsem chtěla poznat historii a krásy města, které je tak často chválené jako jedno z nejmalebnějších v Česku.

Poté, co jsem se ubytovala nedaleko centra v rodinném apartmánu, jsem vyrazila obhlédnout město a načerpat místní atmosféru. Na první pohled bylo všechno tak, jak jsem si představovala. Procházela jsem malebnými uličkami, občas jsem se ocitla na místě, odkud byl hezký výhled, a poté jsem došla i k zámku. Čím déle jsem se po Krumlově procházela, tím více mi tu něco nesedělo.

Připadala jsem si, jako kdybych přišla někam, kde mě zrovna nevítají s otevřenou náručí. Všude bylo spousta turistů, ale ani oni se nějak neusmívali. A když jsem se na chvíli zaposlouchala, slyšela jsem okolo sebe samé cizince. A hlavně anglicky nebo rusky hovořící lidé. Poté jsem se rozhodla zajít do nejbližší restaurace.

Návštěva restaurace mi vyrazila dech

Podnik, který jsem si vybrala, vypadal vcelku normálně. Taková klasická česká restaurace, ale když mi donesli jídelní lístek, nebyl v češtině. K mému překvapení byl jídelní lístek kromě angličtiny i v ruštině. S cizím jazykem jsem se poprala pomocí aplikace v telefonu, která mi vše přeložila.

Zároveň jsem si ale uvědomila, že majitel podniku buď není Čech, nebo směřuje nabídku na cizince. To mě trochu mrzelo, jelikož i cizinci by přeci měli ochutnat to, co je české, když už naši zemi navštíví.

Trochu mě zarazilo i to, že v jídelním lístku byl boršč či pelmeně. Spíš bych čekala svíčkovou, guláš nebo výpečky. Naštěstí jsem našla kuřecí řízek s brambory, ale když jsem si přepočítala cenu za jednu porci, myslela jsem, že je to omyl. Jedno jídlo totiž vyšlo na necelých 400 Kč.

Drahý oběd, otrávená obsluha a dýško, které nic nezměnilo

Cenovka nebyla tím jediným, co se mi nelíbilo. V restauraci to bylo horší, než jsem čekala. Číšníci působili nepřátelsky. O pocitu pohostinnosti nemohla být řeč. Vzhledem k tomu, že už jsem měla hlad, objednala jsem si a ještě jsem číšnici požádala o malé pivo. Zdálo se, že jí vadilo, že jsem si vybrala to nejlevnější, a tvářila se hodně otráveně. Proto jsem jí při placení dala dýško přes 100 Kč, ale že by jí to zlepšilo náladu, se říct nedalo. Z restaurace jsem tedy odešla najezená, ale zklamaná z chování personálu.

Přeplněné ulice, vysoké ceny a obchody zaměřené na cizince

Bylo mi jasné, že je Český Krumlov cílem mnoha českých i zahraničních turistů. A jasné to bylo i místním podnikům. Jejich nabídka cílila hlavně na cizince. Celé město totiž působilo jako turistický park, kde máte na každých pár metrech obchod se suvenýry. O cenách raději pomlčím. Po obědě v předražené restauraci už jsem ani neměla zájem kupovat si ještě i předražený suvenýr. Raději jsem se jen procházela, vnímala atmosféru a pozorovala okolí.

Při tom mém pozorování jsem si uvědomila, že tu vlastně není skoro žádný asijský turista. Očekávala jsem, že jich tu bude hodně, ale mýlila jsem se. Ulice byly plné hlavně jiných zahraničních návštěvníků a pohyb po městě byl na některých místech trochu složitější.

Chápu, že každý chce mít z tohoto místa hodně fotek, jenže někteří turisté si nevybrali zrovna vhodné místo pro focení. Někteří se zastavili klidně uprostřed cesty a začali fotit. Tím pádem ostatní čekali, aby jim nevlezli do fotky. A na místech, kde byl hezký výhled, to bylo nejhorší. Davy turistů prostě nešlo jen tak ignorovat. A přiznám se, že občas jsem měla sto chutí už z města odjet.

Místo, které se orientuje na cizince

Když to tak shrnu, z mé týdenní dovolené jsem v Českém Krumlově strávila jen 3 dny. Za tu dobu jsem si stihla projít místa, která jsem chtěla navštívit, a vzhledem k tomu, že nejsem milionářka, jsem se rozhodla vrátit domů, kde strávím zbytek volných dnů v klidu na zahradě.

Přeplněné ulice, přemrštěné ceny a pocit, že město žije jen z turistů, mě zkrátka nepřesvědčily. A když k tomu připočtu ještě nepříjemnou obsluhu a atmosféru přizpůsobenou spíš zahraničním návštěvníkům, jen těžko se mi chtělo zůstávat. Na kráse města to ale nic nemění. Český Krumlov je pořád nádherný a možná, že se sem ještě někdy podívám.