Kradou a lžou, až se jim od huby práší, ale nikdo s tím nic neudělá. Policie je bezmocná, stát jen přihlíží
Podvody mají dnes mnoho podob. Některé probíhají po telefonu, jiné osobně, další přes e-mail nebo zprávu na sociálních sítích. Společné mají jedno: zneužívají důvěru lidí, kteří v dobré víře reagují na nabídky, výzvy nebo prosby, aniž by tušili, že za nimi nestojí seriózní firma nebo skutečný člověk, ale někdo, kdo se snaží získat jejich peníze nebo údaje.
Mnoho lidí si ani neuvědomí, že se stali obětí. Někteří až ve chvíli, kdy se jim začnou z účtu ztrácet peníze nebo jim dorazí smlouva, o které nemají tušení. A jiní raději neřeší nic, protože se stydí, protože nevědí, kam se obrátit, nebo protože zkrátka nechtějí přiznat, že naletěli.
Lidé si stěžují, pomoc nepřichází
Na diskuzních fórech a sociálních sítích lidé popisují, jak je kontaktovali neznámí volající s nabídkou „lepšího tarifu“, „výhodnějšího pojištění“ nebo „kontroly energií“. Někteří přidávají, že podepsali smlouvu, aniž by věděli, s kým ji vlastně uzavírají. Jiní uvádějí, že volající tvrdil, že zastupuje známou firmu, přitom šlo o zcela jiný subjekt.
Častý je i scénář, kdy člověk souhlasí jen s poskytnutím informací, ale později mu dorazí potvrzení o uzavření smlouvy. Podle komentářů se lidé shodují, že se policie ani vláda těmito případy dostatečně nezabývá, což podvodníkům umožňuje dál na tom vydělávat.

Volají jménem známých firem
Mezi nejčastější typy šmejdských praktik patří tzv. telešmejdi, podvodní volající, kteří se představí jako operátor a tvrdí, že provádějí kontrolu smluv, slučování služeb nebo srovnání konkurence. Nabídnou výhodnější tarif nebo balíček, který má být levnější a rychlejší. Ve skutečnosti se ale jedná o zástupce úplně jiné firmy, nebo někdy zcela neexistující značky.
Oběť je dotlačena k souhlasu po telefonu, někdy formou nahrávaného „ano“. Poté jí domů dorazí dokumenty, ve kterých už figuruje nový poskytovatel služeb. U energií se objevují podobné trik, falešní zástupci tvrdí, že je nutná aktualizace údajů. Výsledkem je změna dodavatele a výrazně horší podmínky.
Podomní agenti stále obcházejí domy
Ve většině měst platí zákaz podomního prodeje. Přesto se lidé stále setkávají s tím, že jim někdo zazvoní u dveří s deskami a údajně služebním průkazem. Často tvrdí, že jde o povinnou kontrolu údajů, vládní nařízení, nebo aktualizaci tarifu. Cílem je přimět obyvatele podepsat potvrzení, které je ale ve skutečnosti přihláškou ke změně dodavatele nebo objednávkou zboží.
Častým případem jsou také nabídky levného zdravotního pojištění, životního pojištění nebo investic. Agenti používají identitu již zaniklých firem nebo subjektů se sídlem mimo ČR. Jakmile člověk podepíše, domáhá se vysvětlení marně, číslo, ze kterého volali, je nedostupné, adresa v dokumentu neexistuje.
Změna zákona v roce 2022 nestačila
Od července 2022 platí novela zákona o elektronických komunikacích, která zakazuje nevyžádané marketingové hovory všem, kteří k tomu nemají výslovný souhlas. Podobně některé obce a města přijaly vyhlášky zakazující podomní prodej. Teoreticky by to mělo znamenat konec většiny šmejdských praktik. Jenže v praxi se situace moc nezměnila.
Volající často používají zahraniční čísla, mění je několikrát denně a využívají předplacené SIM karty. Operují z neexistujících firem, nebo z firem, které nemají žádné zaměstnance a slouží jen jako krytí. Smlouvy uzavírají přes zprostředkovatele a mění názvy tak rychle, že je téměř nemožné je dohledat.

Pozor na investice
V posledních dvou letech výrazně přibylo případů tzv. investičních šmejdů. Ti lákají lidi na vysoké zhodnocení úspor, často pod hlavičkou známých kryptoměn nebo zahraničních investičních fondů. Nabízejí vedení účtu zdarma, osobního poradce a srozumitelnou aplikaci. Počáteční výnos bývá reálný, podvodníci nechají první částku uměle vyrůst. Když chce klient peníze vybrat, systém zablokuje účet nebo požaduje další poplatky. Takto přišli lidé v Česku podle médií v roce 2023 minimálně o několik desítek milionů korun.
Odborníci dlouhodobě doporučují stejný přístup: nikdy nic nepodepisovat nebo nepotvrzovat po telefonu bez předchozího ověření. Skutečné firmy neposílají nabídky formou nátlaku ani nevyžadují okamžitý souhlas. Pokud se někdo vydává za pracovníka banky, pojišťovny nebo energetické společnosti, je možné si ověřit jeho totožnost přímo na zákaznické lince daného subjektu.