Na tyto zvrácenosti se léta snášel prach v kdekteré československé domácnosti. Kdo je po revoluci nevyhodil, má dnes 10 000 Kč v kapse

Vzpomenout na všechny z dnešního pohledu prapodivné umělecké předměty, které postávaly na poličkách československých domácností ve druhé polovině minulého století, je zhola nemožné. Některé z nich vypadaly jako sympatické moderní výstřelky, jiné vzbuzovaly spíše smích nebo děs. Po revoluci skončila většina bez milosti v popelnici. Ti, kdo si však některé z artefaktů minulosti ponechali, mohou být dnes příjemně překvapeni, jakou hodnotu mohou tyto zdánlivě bezcenné předměty na současném trhu mít.

Bizarní lesklé porcelánové sošky mohou působit jako laciný kýč. Pro znalce umění se však jedná o vzácnost, někdy téměř o poklad. Symbol normalizačního domácího luxusu nenašel pochopení u každého. Zejména malým dětem pokroucené sochy antilop, tanečníků nebo ptactva s deformovanými proporcemi naháněly strach. Nehezké vzpomínky z dětství však může lehce překonat zjištění, že za ty samé sochy, které v mládí naháněly strach, jsou dnes sběratelé umění ochotni zaplatit více než deset tisíc korun.

Génius porcelánového designu

Řeč je o modernistických porcelánových figurách Jaroslava Ježka vyrobených v tradičním závodu Royal Dux Bohemia v Duchcově. Přestože se Ježkovi v mládí nepodařilo dostat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, dokázal se v praktickém provozu ve výrobnách keramiky sám naučit tolik, aby se záhy stal předním českým tvůrcem figurálního a užitného porcelánu.

Synovec hudebního skladatele Jaroslava Ježka získal v průběhu 50. a 60. let uznání nejenom u nás, ale i v zahraničí. Exponáty vytvořené podle jeho návrhů získaly na světové výstavě EXPO 58 několik prestižních ocenění. Typické porcelánové figury nebo soupravy se staly ve své době žádaným zbožím, které mělo symbolizovat luxus a světaznalost svého majitele.

Protáhlé sochy zvířat s neobvyklými proporcemi mohly působit hrůzu

Jaroslav Ježek v průběhu své dlouholeté kariéry navrhnul množství porcelánových figur, 39 kompletních porcelánových souprav a nepočítaně drobné plastiky. Mezi jeho nejznámější díla patří Hřebečkové, Dvě volavky, Páv, Velký býk, Sedící kočka nebo Vyjící liška. Motivy ze zvířecí říše byly pro Ježka jedním z nejdůležitějších zdrojů inspirace.

Ježkovy sochy vynikají specifickou stylizací, která se pohybuje na hranici krásy a zneklidňující zvláštnosti. Realističnost v Ježkově tvorbě rozhodně není cílem. Zvířata i lidské postavy jsou všelijak protažené nebo až zvráceně deformované. Estetická čistota hladkého porcelánu v tomto provedení však může na někoho působit nepřirozeně a vzbuzovat neklid. Sterilita bílého porcelánu zároveň silně kontrastuje s dynamickými a expresivními postoji soch.

Zejména dětská fantazie si může roztodivné sochy stojící na horních policích v potemnělých místnostech přetvořit v děsivé nestvůry, zdroje potenciálních nočních můr. Pokud jste měli jako děti s Ježkovými sochami podobné zkušenosti, je možné, že v současné době chováte k designově neotřelému dílu významného českého tvůrce spíše odpor.

 Dnes jsou Ježkovy sochy cenným sběratelským artiklem

Ježkovy plastiky byly ve své době ceněné, ale po revoluci se na ně tak trochu zapomnělo a v mnoha domácnostech na ně jenom sedal prach, aniž by si majitelé uvědomovali, jak hodnotnou záležitost někde na polici mají. Pokud byste vlastnili, některé z původních Ježkových děl, můžete si jeho prodejem přijít na pěknou sumu.

Sošky i čajové servisy z Duchcovských porcelánových závodů se dnes na aukčních serverech nabízejí za nemalé částky. Například sousoší Volavky Jaroslava Ježka se pohybuje v ceně kolem čtrnácti tisíc korun. Menší sochy zvířat lze získat za nižší tisíce korun a celé sety designového nádobí se šplhají povětšinou také k deseti tisícům korun. Jestliže vlastníte některé ze známých Ježkových děl, určitě si zkontrolujte, jakou hodnotu by nyní mohlo mít, možná se vám vyplatí ho výhodně zpeněžit, než aby na něj doma jenom sedal prach.