Co vypovídá o lidech, když nemají rádi kočky. Zbystřete! Tohle se vám líbit nebude

Kočky v lidech vyvolávají silné reakce. Někdo je miluje, mluví na ně mazlivým hlasem a má doma hrnek s nápisem nejlepší kočičí rodič. Jiný je zase považuje za falešné, náladové a vůbec nepochopitelné tvory. Na první pohled to může vypadat jako obyčejná otázka vkusu. Jenže podle psychologů vztah ke kočkám často odhaluje víc, než by si člověk přál přiznat. Ukazuje, jak přistupuje k nezávislosti, nejistotě nebo třeba k tomu, že některé věci v životě prostě nejdou ovládat.

Kočky si žijí vlastním tempem. Neposlechnou na zavolání, samy si určují, kdy chtějí kontakt a kdy potřebují klid. Lidé, kteří mají rádi jasný plán, pořádek a věci pod kontrolou, mohou mít s kočkami problém. Jejich náladové chování a schopnost změnit směr bez varování může způsobit zmatek a někdy i únavu.

Podle psychologických výzkumů častěji tíhnou k psům ti, kdo potřebují strukturu a předvídatelnost, protože pes se dá snadněji vést a jeho chování je čitelnější. Kočka naopak představuje záhadu, která se nechce nechat řídit. A právě to může být pro některé povahy pořádně těžký oříšek.

Špatné zkušenosti z minulosti

Dětství hraje v utváření postojů zásadní roli. Když někdo jako dítě zažije s kočkou něco nepříjemného, třeba ho škrábne nebo kousne, mozek si to snadno uloží jako varování. A to varování tam může zůstat i v dospělosti. Výsledkem pak bývá nechuť, odpor nebo dokonce strach.

Odborně se tomu říká ailurofobie. Podle výzkumů se s ní potýká přibližně dvanáct procent žen a asi tři procenta mužů. U některých lidí to může dojít tak daleko, že kočka vyvolá panickou reakci. A to už není jen o tom, že někomu vadí chlupy na pohovce, ale o problému, který člověku dokáže znepříjemnit běžné situace.

Potřeba kontroly versus kočičí nezávislost

Lidé, kteří mají rádi věci pod kontrolou a chtějí, aby se vše řídilo podle jejich pravidel, často s kočkami nevycházejí zrovna nejlépe. Kočka totiž poslouchá jen sama sebe, příkazy ignoruje a výchovu bere jako návrh, který si klidně rozmyslí. Pro někoho, kdo má autoritativní přístup, je tohle chování dost frustrující.

Podle výzkumu z Carroll University lidé, kteří dávají přednost psům, bývají častěji extrovertní, společensky aktivní a mají rádi jasně dané normy. Kočka do tohohle systému moc nezapadá a tím může některé osobnosti spíš provokovat než těšit. Naopak milovníci koček bývají spíše nezávislí, introvertní a nápaditější. Právě tato nezávislost koček bývá pro některé lidi zdrojem frustrace.

Vliv výchovy a prostředí

Rodinné zázemí a prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, mají velký vliv na to, jak v dospělosti vnímá zvířata. Pokud doma zaznívaly věty typu „kočka je špinavá“, „všechno poškrábe“ nebo „nosí nemoci“, je velká šance, že se tyto názory usadí hluboko v hlavě. Negativní pohled na kočky často nevychází z osobní zkušenosti, ale spíš z různých mýtů, nepodložených domněnek nebo předávaných předsudků. A když člověk nikdy nedostal příležitost poznat kočku jinak než skrz varování a špatné historky, těžko si k ní vytvoří přátelský vztah.

Inteligence, tvořivost a vztah ke kočkám

Studie zveřejněná v odborném časopise Anthrozoös ukázala, že lidé, kteří mají blíže ke kočkám, dosahují vyššího skóre v testech inteligence. Často jsou také samostatnější, tvořivější a více si váží osobního prostoru, a to nejen svého, ale i toho kočičího. Jejich vztah se zvířetem není založený na povelových hrách, ale spíš na tichém porozumění a vzájemném respektu.

Oproti tomu lidé, kteří upřednostňují psy, bývají obvykle společensky naladění, aktivní a oceňují čitelnost a přímou zpětnou vazbu. Neznamená to, že jeden přístup je lepší než druhý, jen ukazuje, jak různé typy osobností hledají jiné kvality i v kontaktu se zvířaty.

Co zaznívá v online diskusích

Na diskusních fórech, jako je například Reddit, se často rozebírá, proč někteří lidé kočky opravdu nemají v oblibě. Zkušenosti uživatelů ukazují, že za silnou nevolí vůči těmto zvířatům může být nízká tolerance k jinakosti, potřeba mít věci pod kontrolou nebo neochota přijmout, že někdo si zkrátka žije podle vlastních pravidel. Lidé, kteří kočky označují za nevděčné nebo falešné, tím často odhalují víc o sobě než o kočkách samotných. To, co někdo vnímá jako chlad, může být ve skutečnosti jen způsob, jak si kočka udržuje vlastní prostor a svobodu.

Shrnutí, které může být lehce škrábavé

Kočky opravdu nejsou pro každého a není nutné si kvůli tomu dělat hlavu. Ne každý musí milovat zvíře, které si samo vybírá, kdy bude mazlivé a kdy se tváří, že vás nikdy nevidělo. Pokud ale někdo reaguje na kočky přehnaně podrážděně, s odporem nebo silnými emocemi, může to být signál, že za tím je něco víc.

Možná v tom hraje roli stará nepříjemná zkušenost, silná potřeba mít věci pod kontrolou nebo prostě jen to, že dotyčný nikdy neměl šanci pochopit, jak kočky vlastně fungují a co od nich čekat. Kočka si určuje vlastní pravidla a do vztahu přináší klid, svobodu a prostor. A právě to může být pro některé jedince nekomfortní.