Velké korporace zlikvidovaly tradiční národní sladkost! Češi se bouří a dožadují se nápravy

Říká se, že některé věci se nemění, ale v případě tradičních českých cukrovinek to prý neplatí. Tyto legendární sladkosti, které provázely dětství milionů Čechů, jsou stále na pultech obchodů, ale pro mnohé už nejsou jako ty původní. Po převzetí výroby velkými nadnárodními korporacemi se totiž změnila nejen jejich chuť, ale i kvalita, složení a někdy dokonce i velikost.

Češi jsou z toho rozhořčeni a na sociálních sítích, v diskusích i mezi přáteli se bouří a požadují nápravu. Mnoho lidí si stýská, že už nejsou jako dřív, že jsou jiné, méně dobré a že už nevoní a nechutnají jako ty, které znají z dětství.

Symbol československé cukrářské tradice

Původní receptura Tatranky byla inspirována maďarským dezertem, který do Československa přivezli zaměstnanci firmy Baťa. Stala se oblíbenou díky své nezaměnitelné chuti, kombinaci kakaové a lískooříškové náplně a křupavé oplatce. Horalka byla zase známá svou jednoduchostí, lahodnou oříškovou náplní a příjemnou křupavostí. Obě oplatky se rychle staly hitem a prodávaly se nejen v Československu, ale i v zahraničí.

Tradice výroby těchto oplatek byla založena na ruční práci, kvalitních surovinách a pečlivém výběru ingrediencí. Tatranka i Horalka byly vyráběny v malých továrnách, kde měl každý zaměstnanec na starosti jen určitou část výroby a vše bylo pod přísnou kontrolou. Chuť i vůně těchto oplatek byla pro mnohé nezaměnitelná a stala se symbolem dětství, školních svačin i výletů do přírody. Mnoho lidí si dodnes pamatuje, jak si Tatranku nebo Horalku kupovali v bufetu, na nádraží nebo v malém obchodě a jak jim chutnaly mnohem lépe než dnes.

Jenže pak přišel čas změn…

V 90. letech minulého století začaly velké nadnárodní korporace skupovat české a slovenské potravinářské firmy. Tatranka byla v roce 1992 koupena společností Nestlé, která ji později prodala firmě Orion, patřící pod křídla nadnárodního giganta Mondelēz International. Horalka byla v roce 2006 převzata společností Kraft Foods (dnes také Mondelēz International). Tyto převody měly za cíl rozšířit prodej oplatek na mezinárodní trhy a zvýšit ziskovost, ale měly i své stinné stránky.

Po převzetí výroby velkými korporacemi se změnila nejen organizace výroby, ale i samotná receptura a kvalita surovin. Mnoho lidí si všimlo, že Tatranka i Horalka už nejsou tak dobré, jako byly dřív. Změnila se chuť, textura, vůně i velikost oplatek. Například Tatranka měla původně 50 gramů, dnes má jen 43 gramů, což je rozdíl téměř 15 %. Horalka byla také větší a plnější než dnes. Lidé si stěžují, že oplatky jsou méně křupavé, že náplň není tak plná a lahodná a že už nevoní po pražených oříšcích a kakau.  Změny jsou patrné i ve složení – místo kvalitních surovin se začaly používat levnější náhražky, emulgátory, stabilizátory a konzervanty, aby se snížily náklady a zvýšila trvanlivost.

Co na to výrobci?

Oficiální stanoviska firem Mondelēz International a Orion jsou vždy stejná – suroviny i technologie výroby jsou pod přísnou kontrolou a vše je v souladu s normami a předpisy. Tvrdí, že změny ve složení a velikosti jsou způsobeny změnami v legislativě, požadavky trhu a snahou o udržitelnost. Zároveň připomínají, že Tatranka i Horalka jsou stále jedny z nejoblíbenějších oplatek v Česku a na Slovensku a že jejich chuť a kvalita jsou pravidelně testovány. Co na tom, že arašídová Tatranka už neobsahuje arašídy…

Vývoj českých oplatek dokazuje, jak velké korporace mohou změnit tradiční národní výrobky a jak to vnímají spotřebitelé. Zatímco pro firmy je důležitý zisk a rozšíření na mezinárodní trhy, pro lidi je důležitá chuť, kvalita a vzpomínky. Tatranka a Horalka jsou stále na pultech obchodů, ale pro mnohé už nejsou jako ty původní. Češi se bouří a dožadují se nápravy, ale zdá se, že návrat ke starým časům už není možný.

Jediné, co zbývá, je vzpomínat na staré dobré Tatranky a Horalky a doufat, že jednou možná přijde doba, kdy se vrátí původní chuť a kvalita. Do té doby si budeme muset vystačit s tím, co je – a možná si občas vzpomenout na dobu, kdy Tatranka a Horalka byly symbolem dětství, kvality a národní hrdosti.