Čas zpomaluje a jednoho dne se zastaví úplně, tvrdí odborníci

Čas nepřestává vědce fascinovat. Jedna z variant kosmologických modelů počítá s tím, že se náš čas neustále zpomaluje a bude se zpomalovat až do bodu, kdy skončí úplně. S odvážnou teorií přišel tým vědců ze Španělska a zdá se, že ji nemůžeme brát na lehkou váhu.

Vesmír skrývá mnoho tajemství a lidstvo fascinuje odnepaměti. Přestože už létáme raketami až k Měsíci, slibujeme si, že jednou doletíme na Mars, dokážeme osídlit jinou planetu nebo vyřešíme otázky, které nás trápí po desítky a stovky let. Jednou z takových je teorie času. Podle vědeckých předpokladů se náš čas postupně zpomaluje a je dokonce možné, že se jednou také úplně zastaví. Existuje k tomu rovnou několik hypotéz.

Vlastně nechápeme, jak čas funguje

Začneme Einsteinovou teorií relativity, která dokazuje, že je čas spojený s prostorem a může se proto libovolně rozpínat nebo naopak smršťovat. To znamená, že čím rychleji se pohybujeme, tím pomaleji čas utíká. Představte si to jednoduše. Pokud by existovala dvojčata a jedno z nich se stalo astronautem, dvojče na Zemi bude stárnout rychleji než dvojče, které by se pohybovalo rychlostí světla po vesmíru. Jedná se samozřejmě o teoretickou situaci, protože rychlostí světla cestovat neumíme.

Ostatně už sám Albert Einstein tvrdil, že: „Nechápeme až tak dobře, jak čas funguje. Zdá se, že v celém našem vesmíru nefunguje stejně a záleží na tom, kdo ho pozoruje.“ Pro mnohé z nás je přitom nemyslitelné, že by minuta netrvala přesně 60 sekund a že by tak nebyl čas pevně daný, ale spíše gumový a dal by se různě ohýbat, natahovat a smršťovat.

Pokud se nacházíme v oblasti, kde je velmi silné gravitační pole, běží čas pomaleji. Příkladem může být například černá díra. Pokud bychom do ní vstoupili, náš čas by v očích vnějších pozorovatelů prakticky přestal běžet.

Víme, kdy vše skončí

Někteří vědci zároveň tvrdí, že jednoho dne se vesmír přestane rozpínat a začne se naopak smršťovat zpátky do sebe. Jakmile k tomu dojde, začne se smršťovat i čas. Výsledkem by bylo jeho zpomalování, a to až do té doby, než by úplně přestal existovat.

To, že se vesmír rozpíná je názor, který v současné době mezi vědeckou komunitou převládá. Jedním z podpůrných důkazů, který hraje jejich teorii do karet, je například takzvaný rudý posuv, který ukazuje, že vzdálené galaxie se od nás vzdalují rychleji než nám blízké galaxie. To je důkazem pro to, že se vesmír postupně rozpíná. Tým španělských fyziků však přichází s revoluční myšlenkou. Podle nich totiž ke zpomalování času už dochází a vzdalování galaxií má být toho důkazem.

Vědci dále počítají s hypotézou, že se náš vesmír podobá povrchu membrány existující v hyperprostoru, přičemž se mohou časové rozměry měnit na prostorové a podobně. Pokud by se náš vesmír ovšem takto přeměnil a náš časový rozměr by se proměnil na prostorový, pak by pro nás přestal čas existovat, my bychom prakticky zamrzli v čase a nadále existovali pouze jako součást čtyřrozměrného prostoru.

Pro laika je to velmi obtížně představitelné, nicméně tuto teorii má podporovat právě postupné zpomalování času, jež je pozorovatelné mezi galaxiemi, které jsou od sebe vzdálené i několik miliard světelných let. Pokud se jednou čas doopravdy zastaví, bude to ale nejdříve za další miliardu let.

Co se stane, až přestane existovat čas

Vědci navíc počítají s tím, že čas neexistoval vždy, ale mohl vzniknout někdy během Velkého třesku. Mohl by se tak vesmír jednoho dne navrátit do bodu, kdy čas neexistoval? Otázkou je, zda by konec času znamenal i úplný konec a zánik vesmíru. Obecně se počítá s několika scénáři, například Big Freeze, kdy se zastaví veškerý pohyb, klesne teplota a všechno se zastaví.

Další teorií je Big Rip, kdy se časoprostor působením temné energie roztrhne a s ním i galaxie, hvězdy nebo planety. Existuje i varianta zvaná Big Crunch. Ta popisuje, že by se mohl vesmír zhroutit sám do sebe a následně začít znovu. Nejpravděpodobnější je podle vědců ale právě scénář Big Freeze.