Poláci vracejí úder: Takto směšně teď v Polsku přezdívají Čechům

Zatímco Češi mají o Polácích celou sbírku vtipů, sousedé nám to v tichosti oplácejí. A není to lichotivé. Výraz, který mezi nimi běžně koluje, si nyní získává popularitu i mezi mladými.

Na první pohled nevinné slovo „Pepik“ se v Polsku běžně používá jako hanlivé označení pro Čechy. Zatímco u nás je Pepík jméno známé spíš z hospod nebo lidových historek, za hranicemi evokuje typického Čecha. Často směšného, maloměstského, trochu neschopného, s čepicí na hlavě a plátěnou taškou přes rameno. V polských médiích se termín objevuje i ve formě „Pepiczek“ nebo „Pepiczki“, přičemž v plurálu označuje celý náš národ.

Posměšné označení s dlouhou historií

Lingvistický slovník uvádí, že „pepik“ je v polštině výraz pro „typického Čecha, obvykle směšného, omezeného a maloměšťáckého“. V češtině bychom tomu odpovídající ekvivalent hledali jen těžko. Je to něco jako univerzální karikatura Čechů z pohledu Poláků.

Odkud to přišlo? Může za to Švejk

Označení „Pepik“ má kořeny hluboko v kulturním vnímání Čechů. Někteří polští autoři, například Jerzy Bralczyk, odkazují na postavu dobrého vojáka Švejka jako na archetyp, který ovlivnil polský obraz Čecha. Švejk je podle nich zosobněním směšné absurdity, neschopnosti, ale i pasivní rezistence vůči autoritám. Vlastnosti, které jsou v Polsku často chápány jako typicky české.

Polská společnost vnímá Čechy jako národ, který se raději vyhne konfliktu, a místo hrdinství volí pohodlí a ironii. Výraz „Pepik“ se pak stává zkratkou tohoto stereotypu. V jistém slova smyslu je to symbol české nátury v očích Poláků a ne v tom nejlichotivějším smyslu.

Přezdívka, která se šíří i na internetu

Zatímco dříve šlo o výraz spíše literární či hovorový, v posledních letech se slovo „Pepik“ objevuje častěji i v online prostoru. Poláci ho používají v komentářích pod zprávami, v memech nebo jako zkratku v diskusích. Typický „Pepik“ v očích internetové komunity je například muž v sandálech s ponožkami, který má v kufru auta deku a termosku.

Tento typ humoru je navíc do určité míry reciproční. Stejně jako Češi vnímají Poláky jako konzervativní, zbožné a často naivní, i oni mají své stereotypy o nás. Vzniká tak jakési jazykové zrcadlo, ve kterém se oba národy navzájem karikují.

Proč to teď vadí víc než dřív?

Podle sociologických výzkumů a analýz jazykového vývoje, například těch zveřejněných v publikacích jako „O Pepikach słów kilka“ nebo v Olza.pl, se výskyt tohoto označení zvýšil zejména po roce 2004, tedy po vstupu Česka i Polska do Evropské unie. Zintenzivnil kulturní kontakt, cestování i online komunikace. A právě v tomto prostoru se „Pepik“ stává rychlým, snadno použitelným označením.

„Ve chvíli, kdy se čeští turisté v polských obchodech ptají na pivo nebo platí haldami mincí, vzniká živná půda pro stereotypy,“ uvádí ve své studii polská lingvistka z Gdaňsku.

Výraz je podle expertů zraňující zejména proto, že se za něj Poláci často neschovávají jako za vtip, ale používají ho vážně. Zatímco Češi si z Poláků dělají legraci otevřeně, vtipy o tom, že Polák ukradne i to, co neexistuje, jsou běžnou součástí humoru. V opačném směru jde o více tiché a trvalé označení, které může bolet víc než hlučný smích.

Úsměv přes zuby

Přestože může výraz „Pepik“ působit úsměvně, jeho význam v polském kontextu má jinou váhu. Nejde jen o legrační jméno, ale o kulturní narážku na celý národ. A i když si Češi na karikatury zvykli, je dobré vědět, že i sousedé mají své přezdívky. A ty umí tnout do živého.