Tohle teď dělají chytří lidé všude po světě. Češi na to ještě nepřišli. Přitom jde o život
Představte si, že jdete ráno koupit rohlíky. V peněžence máte kartu, mobil nabitý a aplikace na placení připravená. Jenže u pokladny blikne červené světýlko: Transakce zamítnuta. Internet nefunguje. Ani bankomat. Ani terminál. A vy tam stojíte, hladoví a bez rohlíků. Zní to jako sci-fi? Jenže přesně takové situace už se reálně staly. A ne jen někde daleko ve světě.
V posledních letech jsme si zvykli na to, že všechno zvládneme online. Platby, komunikaci, zábavu. Jenže moderní technologie mají jednu velkou slabinu, a to závislost na elektřině a připojení. A právě proto se čím dál víc lidí po světě vrací k úplně obyčejné jistotě, kterou je hotovost.
Španělsko a Portugalsko před několika dny zasáhl rozsáhlý výpadek proudu. Miliony lidí zůstaly bez elektřiny, bez internetu a tedy i bez možnosti zaplatit kartou. Co pomohlo? Ti, kteří měli bankovky doma v šuplíku, mohli dál nakupovat alespoň základní věci. Podobná situace byla v Texasu během extrémních mrazů. A v Austrálii nebo Německu se téma blackoutu dostalo i do vládních plánů krizové připravenosti.
U nás? U nás se pořád spoléháme, že to se nestane.

Proč je dobré mít doma hotovost
Je to jednoduché. Když vypadne proud nebo se sesype digitální systém, hotovost je jediný jistý způsob, jak zaplatit. Bankomaty i terminály potřebují elektřinu a internet. Bez nich si z karty nic nevezmete. Ani obchodník, který prodává potraviny nebo benzín, od vás virtuální slib nevezme.
Není to o hromadění milionů. Je to o praktické rezervě pro den dva, než se vše obnoví.
Kolik a jak?
Experti doporučují mít doma alespoň 2 až 5 tisíc korun, ideálně v malých bankovkách, třeba po stovkách. A ne všechny na jednom místě. Část třeba v trezoru, část v evakuační tašce. Tedy pokud už jste jako opravdoví skauti připraveni a máte doma tzv. go bag – batoh s věcmi, které si vezmete při nečekané evakuaci.
A když už jsme u toho, hotovost by měla být odolná. Ohnivzdorná krabička nebo voděodolný obal nejsou úplně od věci. Když totiž shoří dům i s penězi pod matrací, je po jistotě.
Co říkají ostatní země?
V USA například vládní agentura FEMA radí občanům mít doma hotovost na několik dní přežití. Ve Velké Británii se téma řeší i na úrovni bezpečnostních složek. A ve Švýcarsku, které má dlouhou tradici krizového plánování, je doporučení mít doma hotovost součástí oficiálního návodu pro případ blackoutu. Tamní občané mají v průměru vyšší finanční gramotnost než většina Evropanů a možná se máme co učit.

Nejde o paniku, jde o zdravý rozum
Tohle všechno neznamená, že bychom měli přestat důvěřovat bankám nebo se připravovat na apokalypsu. Jen trocha předvídavosti. Stejně jako máme doma lékárničku, baterku nebo zásobu vody, může i pár tisícovek v šuplíku hrát zásadní roli.
A jak ukazují příklady z ciziny, ti, kteří byli připraveni, zvládli krizi klidněji a s menším stresem. Měli totiž možnost volby.
Možná jsme národ, který rád improvizuje. Ale někdy je lepší být o krok napřed. Takže až příště uvidíte zprávu o výpadku proudu, místo přepínání kanálu se raději zeptejte: „Mám doma dostatek hotovosti, kdyby se to stalo i tady?“
Nejde o strach. Jde o klid v duši. A ten se občas vejde do pár bankovek, nenápadně uložených ve vaší skříni.