Přišla smutná zpráva pro lidi narozené po roce 1970: Váš odchod do důchodu se odkládá o několik let

Důchod je pro většinu lidí synonymem zaslouženého odpočinku po letech práce. Představuje období, kdy už člověk nemusí každý den vstávat do zaměstnání, může se více věnovat rodině, koníčkům nebo cestování. Mnozí se na něj těší, jiní se ho naopak obávají, ať už kvůli výši penze, nejistotě budoucnosti nebo změnám, které se chystají.

Pravidla odchodu do důchodu se za poslední desetiletí několikrát měnila a podle odborníků ještě měnit budou. Zatímco dříve byla hranice pevně daná, dnes závisí na celé řadě faktorů, například na tom, kdy jste se narodili, kolik let jste odpracovali nebo zda jste vychovali děti. Tato pravidla nyní platí pro lidi narozené po roce 1970, možná budete překvapeni.

Největší roli hrají příjmy a odpracovaná léta

Systém je postaven na dvou hlavních složkách: základní a procentní výměře. Základní výměra je pro všechny stejná a v roce 2025 činí 4 660 korun. K tomu se ale přičítá procentní výměra, která se odvíjí od vašich příjmů v průběhu života a počtu let, kdy jste byli účastníky důchodového pojištění.

Procentní výměra se vypočítá z tzv. osobního vyměřovacího základu. To je v podstatě průměr vašich výdělků od roku 1986 až do roku předcházejícího žádosti o důchod, samozřejmě přepočítaný na dnešní hodnoty. Aby se zachovala spravedlnost a předešlo se extrémně vysokým důchodům pro nejbohatší, zavádí systém tzv. redukční hranice. Část příjmů nad určitou úroveň se započítává jen částečně, a nad horní hranici se už nezohledňuje vůbec.

Za každý odpracovaný rok se přičítá 1,5 % z výpočtového základu. Pokud jste pojištěni 40 let, máte nárok na 60 % svého výpočtového základu. A právě součet této procentní části a základní výměry tvoří vaši měsíční penzi. Například zaměstnanec s přepočteným měsíčním výdělkem 40 000 Kč a 40 lety pojištění by mohl pobírat důchod přibližně 19 230 Kč měsíčně.

Důchod si můžete navýšit i o tisíce měsíčně

Kromě základního výpočtu existuje několik způsobů, jak si důchod vylepšit. Nejznámější formou navýšení je tzv. výchovné, tedy příspěvek za každé vychované dítě. Ten aktuálně činí 503 korun měsíčně za jedno dítě. Pokud tedy žena nebo muž vychovali tři děti, mohou si ke svému důchodu přičíst více než 1 500 korun měsíčně navíc.

Dalším způsobem navýšení je práce v důchodu. Pokud po dosažení důchodového věku dál pracujete, můžete požádat o navýšení procentní výměry. Týká se to i tzv. přesluhování, tedy situace, kdy člověk má nárok na důchod, ale odchod do něj si odloží. Za každých 90 dnů práce navíc bez pobírání důchodu vám stát přidá 1,5 % z výpočtového základu.

Ne každý důchod je osvobozený

Ve většině případů se důchody v České republice nedaní. Výjimkou jsou situace, kdy váš důchod přesáhne stanovený roční limit. Pro rok 2025 je hranice nastavena na 680 400 korun ročně, což odpovídá přibližně 56 700 korunám měsíčně. Pokud je váš důchod vyšší, musíte jej zahrnout do daňového přiznání.

V takovém případě se zdanění řídí klasickými sazbami, 15 % pro částky pod čtyřnásobkem průměrné mzdy a 23 % pro příjmy nad touto hranicí. Daň ale platíte pouze ze zdanitelné části, tedy z rozdílu mezi skutečným důchodem a hranicí, nad kterou už dani podléhá. Pro běžné důchodce se zdanění týká jen zřídka.

Lidé narozeni po roce 1970 si na důchod počkají

Zatímco dřívější generace odcházely do důchodu v šedesáti nebo dokonce i dříve, současné tabulky mluví jasně: kdo se narodil po roce 1970, dočká se penze mnohem později. U ročníků od 1970 se důchodový věk zvyšuje po měsících. Člověk narozený v roce 1970 půjde do důchodu ve věku 65 let a 5 měsíců, ročník 1971 v 65 letech a 6 měsících, 1972 v 65 letech a 7 měsících a tak dále.

Tento trend pokračuje i nadále a od ročníku 1988 se důchodový věk ustálí na hranici 67 let. Odborníci však nevylučují, že se věk pro odchod do důchodu bude i nadále posouvat, a to v závislosti na vývoji populace a ekonomických možnostech státu.

Jaký důchod můžete očekávat

Výše důchodu je velmi individuální a rozdíly mezi jednotlivými lidmi mohou být klidně i desetitisícové. Zaměstnanec, který po celý život vydělával přibližně 35 000 korun měsíčně a odpracoval 40 let, může po odečtení redukčních hranic a přičtení základní výměry očekávat důchod zhruba 17 860 korun. Naopak osoba samostatně výdělečně činná, která platila jen minimální odvody a měla vyměřovací základ kolem 18 000 korun, může při 35 letech pojištění počítat jen s důchodem ve výši přibližně 12 500 korun měsíčně.