Po smrti babičky jsem našla v jejím šatníku krabici. V ní byl dopis, který mi změnil celý život
Veronika, čtenářka webu Techsvět, vyklízela po smrti babičky její byt. V horní polici šatníku objevila zaprášenou krabici od bot. Uvnitř byl dopis a psal ho muž, který nebyl její děda. Obsah dopisu otřásl vším, co si Veronika o své babičce i vztazích celkově myslela.
Krabice nebyla nijak nápadná a ležela pod složenými šátky. Uvnitř byl dopis, ručně psaný na čtyřech listech papíru. Veronika ho otevřela s pocitem, že našla něco soukromého. Z dopisu vyplývalo, že ten muž její babičku miloval. Znali se dlouho a měli spolu vztah, který trval i v době, kdy už byla s dědou.
Tajemství, o kterém neměl nikdo vědět?
Ten muž jí psal láskyplně a otevřeně. Zmínil, že ví, že si ho nikdy nevybere. I tak s ní zůstal v kontaktu. Bylo zjevné, že šlo o vztah, který byl víc než jen přátelství. Dopis nebyl datovaný, ale z jazykového stylu bylo jasné, že byl psán před několika desítkami let. Uložila jej zpět na místo. Neřekla o něm dědovi ani své matce. Obsah dopisu nikomu nevysvětlovala, protože to nepovažovala za nutné.
Dopis ale Veronice kompletně změnil pohled na vztahy. Přehodnotila, co od nich očekává. Uvědomila si, že oddanost nevylučuje souběžné city k někomu jinému. Přestala automaticky považovat minulost za problém. Začala se víc zajímat o to, co lidé neříkají. O to, co ve vztazích zůstává nepojmenované. Tenhle zážitek ji doslova změnil pohled na lidské vztahy i city.
Jaká je realita?
Emoční paralelní vztahy bývají utajené. Často nejsou zaznamenány v žádných datech ani statistikách, protože nevedou k rozvodu ani rozchodu. Probíhají prostřednictvím dopisů, e-mailů, telefonátů nebo běžných rozhovorů. Přes idealizovanou představu o celoživotní výlučné věrnosti ukazují data jiný obraz. Lidé často navazují vedlejší citové vazby, aniž by to znamenalo, že chtějí opustit původního partnera.
Vztahy se v průběhu času mění. To, co na začátku působí jednoznačně, se během let rozšiřuje o nové roviny: osobní i partnerské. V praxi to znamená, že vztah může fungovat dlouhodobě, i když do něj vstoupí další osoba v roli důvěrníka, přátelského kontaktu nebo emočního zázemí.

Co říkají výzkumy?
Paralelní citové vztahy, tedy hluboká emocionální pouta mimo oficiální partnerský vztah, nejsou výjimečné. Studie z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ukazuje, že muži i ženy hovoří o citových vazbách na své neoficiální partnery stejným dílem. Tyto vztahy jsou často vnímány jako plnohodnotné a mohou být prospěšné pro udržení oficiálního vztahu.
Emoční nevěra je často považována za závažnější než fyzická. Podle průzkumu portálu Vyplňto.cz mnoho respondentů vnímá emocionální nevěru jako větší problém než nevěru fyzickou. Paralelní vztahy mohou trvat i desítky let a často zůstávají skryté. Podle iDNES.cz mohou být tyto vztahy náročné, ale pro některé jedince představují důležitou součást jejich života. „Nelze říct, zda jsou paralelní vztahy doménou mužů či žen, dle mne je to tak nastejno,“ popisuje situaci terapeut Michal Bartoš.

Emoční nevěra je možná horší než ta fyzická
Vztahy, které probíhají mimo hlavní partnerství a nejsou fyzické, bývají dlouhodobé, diskrétní a často zůstávají utajené i před nejbližšími. Lidé o nich obvykle nemluví, protože se těžko pojmenovávají. V mnoha případech začínají jako obyčejné přátelství, které postupně přeroste v hlubší citové pouto.
Podle výzkumů bývá emoční nevěra vnímána jako závažnější především ženami, zatímco muži jsou citlivější na nevěru fyzickou. Emoční vztah zasahuje důvěru a vnitřní blízkost, a proto ho řada lidí považuje za větší problém. Terapeuti upozorňují, že právě tato forma nevěry často dlouho zůstává skrytá, protože se na ni nevztahují jasně definované hranice.