Japonci milují české jídlo. Odmítají jíst sushi a za recept nabízejí bohatství

V posledních letech se česká kuchyně dostává do popředí nejen v Evropě, ale také na jiných kontinentech. I v Japonsku už si některé české pokrmy získaly mimořádnou popularitu. Jedno z našich tradičních jídel je dokonce podle Japonců skoro lepší než sushi. Že by se nenápadná česká kuchyně stala nakonec novým globálním hitem?

Mezi jídla, která v Japonsku sklízí obrovský úspěch, patří třeba tradiční česká svíčková s knedlíkem. Japonci už ale ochutnali i vepřo-knedlo-zelo nebo bramboráky, a to zejména při návštěvě Prahy. Oceňují především to, jak naši kuchaři umí jídlo dobře ochutit. Zároveň je překvapuje, jak při vaření dokážeme kombinovat různé ingredience. Nejvíce jim chutnají právě české omáčky. Svou jemností jim totiž připomínají japonskou kuchyni. Naopak české knedlíky je sice zaujaly, ale podle některých recenzí jsou pro ně příliš velké a syté.

Tohle české jídlo Japonci milují

Jídlo, které u Japonců sklidilo největší úspěch, jsou typicky české bramborové knedlíky plněné masem a zelím. V jedné zahraniční diskuzi se objevil příspěvek jistého Japonce, který loni navštívil Prahu a v restauraci si právě tyto knedlíky objednal. Jakmile je ochutnal, přiznal, že mu natolik zachutnaly, že si ihned u obsluhy vyžádal recept. Ten mu však nebyl poskytnut s tím, že se jedná o „tajemství šéfkuchaře“. Tento japonský turista se pak doma pokoušel knedlíky napodobit a vyhledal si na internetu i několik receptů. Dle jeho příspěvku na sociální síti se mu však nikdy nepodařilo dosáhnout tak skvělé chuti jako v Praze. Na diskuzi tedy jednu dobu nabízel i odměnu za lepší recept.

Nicméně v japonském městě Tottori se občas konají speciální české večeře, kde probíhají různé kulinářské experimenty. Ty dokazují, že česká jídla lze přizpůsobit i chutím Japonců. Při této večeři si mohou Japonci pochutnat na různých českých delikatesách – od česnečky až po štrůdl.

Zajímavostí je úspěch českého kuchaře Jakuba Horáka, který zvítězil ve světové soutěži v japonském vaření pro nejaponské kuchaře. Při vaření pokrmů dokázal propojit japonskou a českou kuchyni, ale používal výhradně české suroviny. Nakonec porotě podal svoje svatojánské ořechy a nakládané chmelové výhonky, které degustátory naprosto ohromily. Horákův jedinečný styl porotu natolik zaujal, že jej prohlásila za vítěze soutěže. Díky jeho úspěchu se tak podařilo české kuchyni dostat do mezinárodního gastronomického hledáčku. “ V Japonsku si můžete říkat kuchař až po deseti letech. Tak dlouho trvá, než se pořádně naučíte základy,“ říká o své praxi v Japonsku Horák. V zemi dokonce získal stipendium přímo od japonské vlády. Japonskou kuchyni poté i vystudoval.

V Praze jedí Japonci i česnečku

Oblíbeným pokrmem japonských turistů je v Praze i obyčejná česneková polévka. U nás je považována hlavně za lék proti nachlazení nebo na kocovinu. „Česnekačka“ si ale vysloužila uznání i na mezinárodní úrovni, když se umístila na 50. místě v žebříčku nejlepších polévek světa. Kromě slaných pokrmů si ale Japonci pochutnávají také na českých dezertech. Zvláště jim chutnají buchty plněné mákem či tvarohem.

Budoucnost české kuchyně

Pokud bude tento trend pokračovat a cizincům budou česká jídla stále tolik chutnat, má naše kuchyně šanci stát se ve světě velmi oblíbenou. Tento vzestup může být příležitostí pro české restaurace k expanzi do zahraničí. Naši kuchaři mohou světu ukázat, že domácí tradiční jídla mohou být stejně atraktivní jako ty nejznámější světové pokrmy. Kdo ví, třeba si Japonci budou na české svíčkové brzy pochutnávat více než na sushi.