Maličký gravimetr dokáže měřit nepatrné změny v gravitačním poli Země
Nový gravimetr, který je velký zhruba jako dva chytré telefony položené na sebe, je jedním z nejmenších přístrojů, které kdy byly vytvořeny. Vědci doufají, že se jim podaří přístroj ještě zmenšit a umístit jej na bezpilotní letouny pro práci v terénu, píše o tom web Science News.
Přístroj, který vytvořil tým výzkumníků v Číně, byl použit k měření přílivu a odlivu Země v průběhu několika dní, uvádí fyzik Pu Huang z Nanjing University a jeho kolegové v časopise Physical Review Letters z 22. března.
A room temperature gravimeter can detect the daily solar and lunar gravitational oscillations that are responsible for the tides.
— Physical Review Letters (@PhysRevLett) March 22, 2024
Letter: https://t.co/4nSB7qlCDd
Focus: https://t.co/N2q1uhcqFR pic.twitter.com/qZ3ezFVazF
Vědci se již dlouho snaží sestrojit lehké a cenově výhodné přístroje pro měření gravitace. Tato zařízení, nazývaná gravimetry, mohou detekovat posun tektonických desek, snímat pohyb podzemní vody, odhalovat skryté zásoby ropy a zemního plynu nebo sledovat magma v sopkách a poskytovat údaje pro předpovídání erupcí.
Gravimetr dokáže měřit nepatrné změny v gravitačním poli Země
Fyzik a jeho tým použili pro měření dva magnety, z nichž jeden levitoval pomocí druhého. Levitovaný magnet se choval jako závaží, pohyboval se nahoru a dolů v reakci na měnící se gravitační pole. Nehmotná síla magnetismu mezi magnety fungovala podobně jako pevná pružina. Laser měřil změny polohy levitovaného magnetu, což vědcům umožnilo sledovat, jak gravitační pole Země v průběhu několika dní kolísá v reakci na slapové síly Měsíce. Zaznamenali také dvě zemětřesení, jedno u pobřeží japonského ostrova Honšú a druhé v Indonéském moři Bali.
Podle fyzika Huanga však tým plánuje zvýšit citlivost a zároveň ještě více zmenšit své zařízení. V současné době tvoří většinu jeho objemu magnetické stínění a další podpůrné vybavení. Ale srdce přístroje – malý levitující magnet – je menší než zrnko rýže a váží méně než dvě kávová zrna. Podle Huanga vědci doufají, že během několika příštích let se jim podaří celý systém integrovat do zařízení o velikosti čipu, které bude možné umístit na bezpilotní letouny pro práci v terénu.
Zdroj: Science News, Physical Review Letters