Vědci definitivně potvrdili: Mikrovlnky jsou zlo. Záření neškodí, skrývají mnohem větší nebezpečí

Mikrovlnná trouba. Pro většinu z nás nenápadný pomocník, který věrně ohřívá polévky, zbytky od večeře i špatná rozhodnutí z rychlého občerstvení. Jenže jak ukazuje nová studie britských a amerických mikrobiologů, právě tento domácí spotřebič je často podceňovaným epicentrem bakteriálního života, a ne vždy toho přívětivého.

Vědci zjistili, že obyčejné kuchyňské houbičky – často používané i na čištění mikrovlnky – jsou plné stovek druhů bakterií, včetně těch nepříjemných, jako je třeba E. coli nebo Staphylococcus aureus. Studie z roku 2020, která vyšla v časopise Microorganisms, upozorňuje, že houbičky vytvářejí ideální prostředí pro růst mikrobů. A protože mikrovlnka často zůstává stejně opomíjená jako houbička vedle dřezu, odborníci varují, že i uvnitř ní může být podobně bohatý bakteriální svět – jen ho nevidíme.

I když konkrétní údaje se mohou lišit, vědecký výzkum (např. studie z univezity ve Valencii) prokazuje, že většina mikrovlnných trub hostí různé bakterie – ve zkoumaném vzorku byly nalezeny stovky kmenů, včetně Staphylococcus a Bacillus.

Nejvíce kontaminovanými místy byly:

• vnitřní strop (zbytky vystřelených omáček),
• otočný talíř,
• madlo dveří (překvapivě častý nosič bakterií přenášených rukou),
• těsnění dveří a větrací mřížky.

Radiace? Ta za to tentokrát nemůže

Zatímco strašák jménem mikrovlnné záření stále přežívá v některých debatách, odborníci se shodují: mikrovlnky používají neionizující záření, které nemá sílu poškodit DNA nebo vyvolat rakovinu. Riziko kontaminace jídla je v drtivé většině způsobeno nedostatečnou hygienou, nikoli technologií mikrovln, uvádí Harvard Health Publishing. Mikrovlny generují elektromagnetické vlny o frekvenci 2,45 GHz, což je naprosto bezpečné pro člověka, ale ideální prostředí pro rajskou omáčku, která se nikdy nedočká úklidu.

Jak často mikrovlnku čistíme?

Podle průzkumu YouGov z května 2024 čistí mikrovlnku pravidelně jen menší část tazatelů – jen asi 20 % ji otírá denně, zatímco stejný podíl ji prakticky nikdy nečistí. Přitom už po dvou dnech ponechané potravinové skvrny začínají přitahovat bakterie i plísně. A v teplém, vlhkém prostředí s minimálním větráním se jim daří výtečně. V laboratořích by tomu říkali inkubátor, my tomu doma říkáme přístroj na ohřev guláše.

Odborníci upozorňují, že na rozdíl od chladničky, která potraviny uchovává, mikrovlnka zůstává teplá a vlhká, což mikroby podporuje. Přitom je čištěna méně často.

Jak z mikrovlnky neudělat biologickou zbraň

Odborníci doporučují mikrovlnku:

• čistit alespoň jednou týdně, ideálně po každém jídle, které prostor znečistilo
• použít přírodní čisticí metody, například ohřev misky s vodou a citronem či pomerančem po dobu 5 minut vytvoří páru, která změkčí zaschlé zbytky,
• pravidelně dezinfikovat madlo a ovládací panel, kde se bakterie šíří z rukou.

Odborníci varují, že běžné silné čisticí spreje nebo dezinfekční ubrousky, používané v mikrovlnkách, mohou poškozovat vnitřní plastové povrchy a zanechávat zbytky, které se následně mohou uvolnit do ohřívaného jídla.

Bonusový tip: Neohřívejte špinavé nádobí

Možná jste slyšeli městskou legendu, že mikrovlnka vše sterilizuje. Bohužel, to není pravda. Vnitřní prostor mikrovlnky se neohřívá sám o sobě, teplo vzniká interakcí mikrovln se samotným jídlem nebo tekutinou. Pokud dáte do mikrovlnky špinavý talíř bez vody, bakterie se vesele usmívají dál. Takže mikrovlnka není ani čistička, ani čarovný vysavač na bacily.

Zatímco internetové diskuse dál straší radiací, skutečný problém mikrovlnky je mnohem obyčejnější. Špína, zbytky jídla a nedostatek péče. Mikrovlnka může být bezpečná a hygienická, pokud jí jednou za čas dopřejeme pozornost. A pokud se vám při jejím otevření zvedne žaludek? Je možná čas ji pořádně vydrhnout.