Ve kterých profesích se nejvíc blbne? Dle vědců tyto 3 povolání směřují k demenci více než ostatní

Za spouštěče demence mnozí považují třeba nadměrné pití alkoholu, dlouhodobý nedostatek spánku nebo třeba i obyčejné stáří. Věděli jste ale, že k rozvoji neurodegenerativních onemocnění může přispívat i práce? Některým profesím se raději vyhýbejte.

Demence je strašákem nejen seniorů. Závažné onemocnění mozku, během kterého dochází k postupnému úpadku kognitivních funkcí, se sice objevuje více u starších osob, ale postihnout může i podstatně mladší jedince.

Na vzniku této neurodegenerativní nemoci se podílí celá řada faktorů. Prvním z nich je životní styl. Větší riziko rozvoje demence mají například lidé, kteří konzumují převážně vysoce zpracované potraviny, pravidelně a ve větší míře popíjejí alkohol, nevěnují se žádné fyzické aktivitě a dlouhodobě jim ve stravě chybí důležité vitamíny a minerály. Na vině ale může být i nekvalitní spánek, samota nebo dokonce některé typy zaměstnání. Ukázalo se totiž, že určité práce přispívají k degradaci mozku více než ostatní.

Fyzicky náročné práce

Dle studie provedené v Norsku mají zvýšené riziko vzniku demence hlavně lidé, kteří mají fyzicky náročné zaměstnání a zároveň vykonávají rutinní práci. U ní sice dochází ke stimulaci svalstva, ale rozhodně ne ke stimulaci mozku. U zaměstnání takového charakteru lidé po zaučení vykonávají svou práci v podstatě automaticky, neboť u ní nemusí nijak přemýšlet.

Jak zjistila vedoucí studie Dr. Trine Edwinová, největší riziko se týká hlavně hospodyní, pečovatelů a pošťáků. Právě tito pracovníci mají až o 66 % vyšší pravděpodobnost toho, že u nich v průběhu života dojde k mírným kognitivním poruchám. Ty samy o sobě ještě nemusí přímo znamenat vznik demence, rozhodně ale mohou být v některých případech jedním z faktorů, který se bude posléze podílet na jejím rozvoji.

Péče o tělo i o mozek

Někteří lidé pochopitelně nemají možnost svou práci jen tak ze dne na den změnit. Jsou na ni třeba zvyklí, mají ji rádi a v okolí jejich bydliště žádné jiné pracovní příležitosti nejsou. V takovém případě je ale na místě o svůj mozek více pečovat ve svém volném čase, aby se dopady pramenící z rutinní práce co nejvíce minimalizovaly.

Na prvním místě je kvalitní spánek. Je důležité spát minimálně 7 hodin každou noc. Spousta lidí důležitost spánku podceňuje, ale právě během něj má mozek nejvíce času na regeneraci. Spánek by měl být nerušený. Odstraňte z ložnice všechny rušivé elementy včetně tikajících hodin, televize, nočních světel a také třeba telefonu.

Kromě spánku je důležité dbát na zdravou stravu. Když si sem tam dáte nějaké vysoce zpracované jídlo v podobě mražené pizzy, sušenek, salámů nebo třeba chipsů, žádná katastrofa se rozhodně nestane. Ale rozhodně by se tyto potraviny neměly objevovat na vašem každodenním jídelníčku.

Stimulace mozku

Jestliže se věnujete nějakému zaměstnání, které dle výše zmíněné studie může vést k rychlejší degradaci mozku, je potřeba mozek stimulovat alespoň po práci. Skvěle funguje četba, luštění křížovek, skládání puzzle nebo třeba i obyčejné pexeso, které trénuje krátkodobou paměť.

Je ale na výsost jasné, že ne každý má čas či chuť se těmto aktivitám po celém dni v práci věnovat. Postačí ale i sledování televize. Ne však nějakých seriálů či filmů, jejichž účelem je primárně pobavit, avšak třeba vědomostních soutěží, během kterých můžete nejen posílit své kognitivní funkce, ale třeba si i rozšířit obzory a pracovat na svém všeobecném přehledu.

V neposlední řadě je důležité udržovat sociální vazby. Ať už s rodinou či přáteli. Chvilková samota může působit příjemně, člověk si odpočine a má čas jen sám pro sebe. Z dlouhodobého hlediska ale mozku výrazně škodí.