Valí se to z Německa jako povodeň a smete českou střední třídu. Vláda jen bezradně přihlíží a neví, co s tím

Německá ekonomika se ocitla ve vleklých potížích a dopady této krize už se přelévají i do Česka. Střední třída, která z velké části stojí na průmyslu, začíná pociťovat důsledky. A žádné rychlé řešení v dohledu není.

Německo bylo dlouhá léta vnímáno jako neúnavný tahoun evropské ekonomiky. V posledních dvou letech ale přišlo ochlazení. Už v roce 2023 se Německo formálně dostalo do recese, tedy situace, kdy ekonomika dvě čtvrtletí po sobě mezičtvrtletně klesá. A i když v roce 2024 došlo k mírnému zotavení, průmysl se z potíží nevymanil.

Zejména německý export, jeden z hlavních pilířů celé ekonomiky, stále zaostává. Hospodářský institut Ifo v Mnichově v červnu uvedl, že podnikatelská důvěra zůstává slabá a nové zakázky v mnoha odvětvích dál klesají. Největší propad se přitom týká automobilového průmyslu a strojírenství, tedy přesně těch segmentů, na kterých závisí i česká ekonomika.

Propad českého vývozu je realitou

Německo je nejdůležitějším obchodním partnerem Česka. Podle Českého statistického úřadu směřovalo v prvním pololetí 2024 do Německa zboží za 700,2 miliardy korun, což je meziročně pokles o více než 1 %. Zní to jako drobnost, ale jde o varovný signál. Vzhledem k dlouhodobé vzájemné provázanosti mezi českým subdodavatelským řetězcem a německými finálními produkty totiž každý výkyv znamená velké otřesy.

Především automobilky, které vyrábějí díly pro německé značky, už omezují výrobu. U některých firem se mluví i o zvažování přesunu části kapacit jinam, kde jsou nižší náklady a stabilnější poptávka. Na české poměry to může mít zásadní důsledky.

Například mluvčí Svazu průmyslu a dopravy na jaře 2025 uvedl, že „pokud se situace u našeho západního souseda nezlepší, řada českých firem bude nucena přehodnotit své plány na rozvoj a přijímat šetrná personální opatření“. Tím se myslí především omezení přesčasů, pozastavení náboru a v krajním případě propouštění.

Mzdy stagnují, jistota mizí

Dopad na českou střední třídu je zatím pozvolný, ale čím dál hmatatelnější. Lidé zaměstnaní v oborech navázaných na německý průmysl vnímají zvyšující se tlak. Zatím se většinou nepropouští, ale firmy začínají šetřit, snižují benefity a omezují růst mezd.

Odbory opakovaně varují, že tlak na zaměstnance sílí. „Firmy vyžadují vyšší výkonnost, ale mzdy tomu neodpovídají. A zcela chybí motivace zvyšovat platy, když není jisté, co bude za pár měsíců,“ shrnul předseda jedné z odborových organizací při automobilce na Plzeňsku.

Navíc v některých regionech, kde je vyšší podíl průmyslu, je situace napjatější. Například Karlovarský a Ústecký kraj se opakovaně potýkají s výkyvy zaměstnanosti právě v závislosti na kondici německé ekonomiky.

Vláda? Sleduje situaci

Na tuto situaci by měla reagovat i vláda. Zatím ale chybí cílená opatření, která by pomohla podnikům překlenout kritické období nebo ochránit zaměstnance před důsledky zpomalující ekonomiky. V roce 2024 kabinet sice mluvil o záměru podpořit restrukturalizaci exportu, ale konkrétní kroky zatím chybí.

Ekonomové navíc upozorňují, že podpora exportu by měla jít ruku v ruce s investicemi do nových technologií a diverzifikace odbytu. Jenže to je běh na dlouhou trať. Přímé finanční nástroje, které by mohly firmy podpořit už v roce 2025, zatím nejsou na stole.

Česká národní banka sice udržuje stabilní úrokové sazby, ale ani to zjevně nestačí. Stále víc firem se obrací na vlastní rezervy nebo zvažuje přesun investic do jiných zemí. To může mít dlouhodobý dopad na konkurenceschopnost celého českého průmyslu.

Následky nejsou jen čísla

Celá situace není jen o číslech a exportních grafech. Jde o desítky tisíc lidí v Česku, kteří pracují v dodavatelských řetězcích pro německý průmysl, od vývojářů přes montéry až po administrativní pracovníky. Když jejich zaměstnavatel začne mít potíže, jako první se to projeví na jejich mzdách, jistotě zaměstnání, a nakonec i na jejich spotřebě.

A právě spotřeba domácností je jedním z motorů, který českou ekonomiku drží nad vodou. Jakmile se střední třída začne obávat budoucnosti, omezí výdaje, a to spustí řetězovou reakci i v dalších odvětvích.

Odborníci z Národní rozpočtové rady se netají obavami: „Pokud německá recese přetrvá, česká ekonomika může zpomalit ještě výrazněji než dosud. A to by zasáhlo hlavně ty, kteří tvoří její páteř tedy střední třídu.“

Jak z toho ven?

Jako řešení se nabízí větší otevřenost vůči novým trhům, větší podpora inovací a také silnější investice do digitalizace a udržitelné výroby. Prozatím ale zůstává Česká republika velmi úzce svázána s Německem. A pokud se bude německý stroj dál zadírat, nebude před tím chráněn nikdo, kdo na něm závisí.

Německá krize tedy skutečně dopadá i na českou střední třídu, ne dramaticky ze dne na den, ale s pozvolnou silou povodně, která se nezastaví před hranicemi.