V Peru zakázali důchodcům řídit. Je to skvělá věc, doporučujeme. Evropě by to také prospělo, vzkazuje vláda
Když se v Evropě rozproudí debata o bezpečnosti na silnicích, často se řeší mladí řidiči, alkohol za volantem nebo rychlost. Jen málokdo si ale troufne otevřeně mluvit o tom, co je v některých zemích už dávno realitou: věk řidičů. Zatímco v Česku i v celé Evropské unii platí, že řidičský průkaz může mít člověk v podstatě doživotně, pokud projde pravidelnými lékařskými prohlídkami, v Peru se rozhodli pro radikální krok.
Tamní vláda totiž zavedla přísný zákaz řízení pro všechny, kdo překročili osmdesátku. A nejen to – už od sedmdesáti let musejí řidiči absolvovat častější a přísnější zdravotní kontroly. Tento krok vyvolal vlnu emocí nejen v Latinské Americe, ale i v Evropě, kde se stále častěji ozývají hlasy, že by podobné opatření mohlo prospět i zde.
Peruánský model je v globálním měřítku unikátní
Podle vyhlášky tamního ministerstva dopravy a komunikací může člověk řídit bez omezení do 70 let. Poté přichází na řadu povinné lékařské prohlídky, které se s přibývajícím věkem zkracují – nejprve na pět let, později na dva roky. Po dosažení osmdesáti let je však obnova řidičského průkazu zcela zakázána, a to bez ohledu na zdravotní stav.
Tímto krokem Peru jako první země na světě stanovilo horní věkovou hranici pro držení řidičského oprávnění. Všude jinde se zatím spoléhá na individuální posouzení zdravotní způsobilosti, případně na častější kontroly, ale automatický zákaz řízení po určitém věku je skutečně raritou.

Důvodem, který peruánskou vládu k tomuto kroku vedl, je zajištění bezpečnosti na silnicích. S přibývajícím věkem totiž klesá nejen fyzická kondice, ale i reakční doba, zhoršuje se zrak, sluch a schopnost rychle vyhodnotit krizové situace. Statistiky z celého světa ukazují, že senioři sice nezpůsobují tolik nehod jako mladí řidiči, ale následky jejich nehod bývají mnohem vážnější. Starší lidé jsou totiž zranitelnější a i drobná nehoda může mít fatální následky. V Peru proto vsadili na prevenci a rozhodli se, že po osmdesátce už za volant prostě nikdo nesmí.
Tento krok vyvolal v Peru i v zahraničí bouřlivé reakce. Zastánci tvrdí, že jde o rozumné a odvážné rozhodnutí, které může zachránit životy nejen seniorům, ale i ostatním účastníkům silničního provozu. Odpůrci naopak argumentují, že jde o diskriminaci na základě věku a že by měl být posuzován individuální zdravotní stav, nikoli jen datum narození.

Řidič-senior musí mít potvrzení od lékaře
V Česku platí, že řidiči musejí po dosažení 65 let absolvovat lékařskou prohlídku, poté znovu v 68 letech a následně každé dva roky. Pokud lékař zjistí, že zdravotní stav není dostačující, může navrhnout omezení nebo odebrání řidičského oprávnění. V praxi to znamená, že i devadesátiletý senior může řídit, pokud mu to lékař povolí.
O plošném zákazu řízení po určitém věku se zatím neuvažuje, i když některé hlasy z odborné veřejnosti by podobný krok uvítaly. Argumentují tím, že s rostoucím věkem roste riziko fatálních nehod a že by bylo lepší stanovit jasnou hranici, než spoléhat na individuální posudky, které mohou být ovlivněny subjektivním pohledem lékaře nebo tlakem rodiny.
Evropská unie k tématu přistupuje s opatrností
V současnosti EU připravuje novou směrnici, která by měla sjednotit pravidla pro řidiče-seniory napříč členskými státy. Zatím se ale mluví spíše o častějších kontrolách a zkrácení platnosti řidičského průkazu pro osoby nad 70 let, ne o plošném zákazu.
Zastánci tvrdšího postupu však argumentují statistikami: senioři sice způsobují méně nehod, ale jejich následky jsou vážnější a úmrtnost při nehodách je v této skupině výrazně vyšší než u mladších řidičů. Navíc s prodlužující se délkou života a stárnutím populace bude tento problém v budoucnu ještě palčivější.
Peruánský model je tak v mnoha ohledech inspirací i varováním. Na jedné straně ukazuje, že je možné přijmout radikální opatření ve jménu bezpečnosti, na druhé straně otevírá otázku, kde je hranice mezi ochranou veřejnosti a osobní svobodou. Vláda v Peru je přesvědčená, že zákaz řízení pro seniory nad 80 let je správný krok, a vzkazuje Evropě, že by podobné opatření mohlo prospět i zde. Zda se Evropa vydá podobnou cestou, ukáže až čas.