Toto Američané na Češích přímo nenávidí: Jste psychopati a půlka z vás by měla skončit ve věznicích nebo ústavech

V mnohých státech světa jsou tělesné tresty na dětech považovány za zásadní výchovné selhání. Za tyto praktiky dokonce rodičům může hrozit i odebrání dítěte. V Česku ale ještě mnoho rodičů a diskutujících k fyzickým trestům stále vzhlíží jako k něčemu, co by mělo být v pořádku. Jak to je v zahraničí a v Česku s legislativou a jak o fyzickém trestu mluví studie? 

Nejspíše také patříte k těm, kteří v dětství schytali nějakou tu facku nebo plácnutí po zadku. U někoho to žádný vliv na sociální a duševní vývoj nemá, u jiných to ale může být původ traumatu a psychických potíží v dospělosti.

Jak se na fyzické tresty dívají v Česku a v zahraničí

Zásadním rozdílem mezi Českem a zahraničím je smířlivější postoj Čechů k fyzickému trestání, ti se často ohání tím, že za jejich dětství se jim to také stávalo a problém s nimi není. To je nejčastější argument v anketách a výzkumech.

Například ještě v roce 2016 až 85 % českých rodičů schvalovalo využívání fyzických trestů při výchově. Nadpoloviční většina věřila, že občasné naplácání dítěti neublíží, a dalších 30 % sice uznávalo, že to není ideální metoda, ale v případě, že vše ostatní selže, jsou ochotni fyzický trest použít.

V roce 2023 už se statistiky lehce zlepšily, i když zůstávají nadále alarmující. Za pravidelnou samozřejmost ve výchově považuje fyzické tresty třetina Čechů, kteří například pohlavek ani nepovažují za fyzické trestání.

Fyzické tresty a legislativa

Ve Spojených státech amerických je fyzické trestání dítěte společensky nepřípustné. Legislativně ale týrání dětí není výslovně uchopeno, a tak musí být prokázáno, že má na sobě dítě viditelné stopy, například modřiny, nebo se u něj vlivem násilí rozvinuly duševní potíže. Nejde tedy přímo o zákonný zákaz trestání dětí, ale pokud překročí určitou přiměřenost, je to bráno jako trestný čin.

Podobně se na fyzické tresty u dětí dívá i česká legislativa, která rovněž nemá týrání dětí výslovně upraveno v zákoně a soudy se tak řídí pouze dle občanského zákoníku, § 884. Na rozdíl od USA zde ale fyzické tresty nejsou společenské tabu a mají stále vysokou podporu. Velká část diskusí se v Česku pak vede nad tím, proč by měly soudy zasahovat do výchovy dítěte a co ještě je přiměřený trest.

Existují však země, kde se na toto téma nahlíží velmi tvrdě a sebemenší fyzický trest, jako je jediná facka, může mít i trestní dopad. Jde například o Švédsko, Skotsko nebo Norsko. Za facku dítěti sice automaticky nehrozí trestní stíhání a odebrání dítěte, ale do výchovy přistoupí určený úřad, který začne s rodinou intenzivně pracovat.

Kdy si vlastně jednotlivé země uzákonily zákaz fyzických trestů na dětech? Konkrétně Švédsko už v roce 1979, Francie legislativu zavedla v roce 2019 a dokonce i Polsko roku 2010 nebo Maďarsko v roce 2005. Světových států s takovou legislativou je 68, ale Česko mezi nimi není. Důležitá je přitom i osvěta a systematická práce, jak v tomto ohledu změnit mínění veřejnosti. Ani to však v současné době v České republice neprobíhá a zůstává tak hodně pozadu.

Důsledky fyzických trestů: agrese, traumata, asociální chování

Mnohaleté výzkumy ukazují, že fyzické trestání není řešení v žádné situaci. A to ani u Čechů oblíbený „výchovný pohlavek.“ Celkem dobře to ilustrují často právě rodiče, kteří takový pohlavek berou za samozřejmost. Jejich argumentem je, že oni pohlavky od svých rodičů a prarodičů dostávali také, a proto mají právo je aplikovat i na své vlastní dítě. Přitom jde o negativní vzorec chování, který se tak předává na další generace.

A ve chvíli, kdy jeden z rodičů k fyzickému trestu sáhne pravidelně a intenzivněji, může dítěti způsobit trauma a ovlivnit tak celý jeho život.

Moderní psychologie i medicína se totiž shodují, že tělesné tresty dětem prokazatelně škodí. Například rozsáhlá analýza dvou dekád výzkumu, publikovaná v prestižním časopise The Lancet, jednoznačně ukázala, že bití dětí nezlepšuje jejich chování ani sociální interakci. Naopak vede k větším problémům v chování, včetně zvýšené agresivity, antisociálních projevů a častějšího narušování kázně ve škole.

Konec výprasků v zákoně a Česko (konečně) dožene zahraničí

Česká republika se nyní, byť se zpožděním několika desetiletí, připojuje k vyspělým zemím, které násilí v dětské výchově právně zapovídají. Vláda a poslanci připravili novelu občanského zákoníku, který výslovně zakazuje tělesné tresty a jiné ponižující zacházení s dětmi. Česká sněmovna tento návrh začátkem června 2025 schválila a zákon nyní míří do Senátu.

Pokud bude proces úspěšně dokončen, od ledna 2026 by se tak v českém právním řádu poprvé objevila věta, že jakékoli bití dětí, způsobování duševního strádání či jiné ponižující zacházení, je nepřípustné.