Ticho před bouří? Právě se začal naplňovat scénář, kterého se český národ děsí 100 let

V České republice letos opět panuje sucho. Slunce je v plné síle a déšť v nedohlednu, což může vést k velkým problémům jako je nedostatek vody v řekách a zničená úroda. Sucho představuje nebezpečí také pro volně žijící zvířata. Podobný scénář zažili lidé již v roce 1921. 

V posledních dnech Českou republiku sužují vedra, která snad brzy alespoň na chvíli vystřídá příjemnější počasí. Pokud budeme mít dostatek štěstí, tak i zaprší. Nejen nám, ale zejména přírodě by se tak značně ulevilo. Takovou radost ale nezažilo Československo v roce 1921, protože se potýkalo s ohromným vedrem a nedostatkem vody i několik týdnů. Nezbývá než doufat, že nás v letošním roce podobný osud nepotká.

Ohromné sucho zasáhlo Československo v roce 1921 

Před více než 100 lety v Československu panovalo nepříjemné vedro a sucho, které je dodnes považováno za jedno z nejhorších v celém 20. století. Rok 1921 byl pro lidi i zvířata velmi náročný kupodivu už od března, kdy extrémní sucho začalo. V dubnu a květnu sice sem tam zapršelo, ale od července se situace opět obrátila k horšímu. Nepršelo i čtyři týdny. Problém se týkal nejen Československa, ale celé Evropy a části USA. Důsledky byly obrovské a populace byla zoufalá.

Teploty tehdy atakovaly rekordních 40 °C, kvůli čemuž byla celá situace o to víc nesnesitelná. Absolutní teplotní rekord byl naměřen 29. července 1921 v Hradci Králové, kdy meteorologové zaznamenali teplotu 40 °C. Tento rekord byl od té doby mírně překročen už jen dvakrát – 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi bylo naměřeno 40,2 °C a 20. srpna 2012 bylo v Dobřichovicích naměřeno 40,4 °C.

Nebylo čím krmit dobytek

Největším problémem byly vyschlé řeky, potoky i studny. Lidé nemohli zalévat svou úrodu a nejvíce zoufalí byli zemědělci, kterým sucho zničilo brambory, kukuřici i píce pro dobytek. Kvůli nedostatku krmiva byli rolníci nuceni prodávat dobytek za velmi nízké ceny. Ve skutečnosti se ho spíše zbavovali, protože celá situace byla velmi stresující a panoval strach, že zvířata pojdou hlady.

Údajně se jednalo na území Československa o nejsušší rok od roku 1852. Tisk v roce 1921 denně informoval o počasí, doporučoval lidem, jak by se měli v takovém vedru chovat a zároveň informoval o těch, kteří kvůli vedru omdlévali či dokonce umírali. Agrární deník Venkov pak informoval o tom, jak vedra ničila přírodu. „Na Českomoravské vysočině a jejích výběžcích nynější sucho nemá pamětníka. Luka a jetele byly spáleny. Brambory rané nenarostly.“

Problém nebyl jen u nás

Horko, které nikdo neočekával, panovalo i v dalších zemích. Sucho zasáhlo značnou část Evropy, kde byl zaznamenán značný úbytek vody. Ve Švýcarsku bylo tak dramatické, že bylo možné přejít řeku Rýn bez toho, aniž by se člověk vůbec namočil. Podobná situace nastala i ve Francii, kde vysychala Seina.

Ohromný problém představovalo počasí pro Rusko. Zejména v oblasti Povolží a Uralu byla situace natolik vážná, že vedla k hladomoru. Katastrofální scénář přitom začal už v zimě. Mrazy byly natolik silné, že zničily většinu osevní plochy, o zbytek se pak postaralo sucho na jaře a v létě. Rusko se přitom stále zotavovalo z první světové války, ruské revoluce i občanské války. Celé situaci nepomohla ani povinná konfiskace obilí, která demotivovala rolníky ještě více. Hladomor v Rusku postihl přibližně 40 milionů lidí a údajně až 5 milionů obyvatel tehdy zemřelo.

Není pochyb o tom, že se mnoho lidí letošního vedra obává. Naplní se stejný scénář jako před 100 lety? Doufejme, že takový problém nejen letos, ale ani v dalších letech, nehrozí. S jistotou to ale říct nelze.