Šíří se to jako mor z Prahy na venkov. Lékaři varují. Nejvíce jsou ohroženi senioři nad 65 let

Kožní paraziti jsou něco, co většina z nás považuje za jev z rozvojových zemí nebo rovnou jiného století. Nepříjemná pravda ale je, že zvlášť v poslední době jsou někteří z nich znovu na vzestupu. Nejvíc na pozoru by se měli mít senioři.

Svrab se v Česku obvykle objevuje v cyklech a letos po letech opět zažíváme jeho výrazný nárůst. Nejvíce jsou jím ohroženi senioři nad 65 let. Obzvlášť to platí pro ty, kteří žijí v domech s pečovatelskou službou nebo léčebnách dlouhodobě nemocných.  Lékaři a hygienici před tímto nepříjemným trendem varují. Včasná diagnostika a správná léčba jsou totiž v tomto případě obzvlášť důležité.

Epidemie svrabu v číslech

Podle statistik Státního zdravotního ústavu bylo během prvních šesti měsíců letošního roku hlášeno celkem 5 021 případů svrabu, což je o více než 300 případů více než ve stejném období roku 2024. Tehdy bylo registrováno jen 4 718 případů. V roce 2023 to bylo 4 873 případů. To znamená, že letos evidujeme nejvyšší naměřenou hodnotu za posledních 20 let.

V Praze bylo k 1. červenci 2025 potvrzeno 300 případů svrabu. Stejného čísla bylo mimochodem v loňském roce dosaženo nikoliv za půl roku, ale za celý rok 2024. V Moravskoslezském kraji se ve stejném období vyskytlo 850 případů svrabu. 

Proč se nyní svrab šíří?

Jak vysvětlila epidemioložka Kateřina Fabiánová, svrab se v populaci objevuje v cyklech, a to přibližně každých 15–20 let. To momentální situaci odpovídá. Existuje přitom několik faktorů, které na jeho šíření mají významný vliv. 

• Vliv turismu a migrace. Onemocnění si můžeme přivézt ze zahraničí, například ze Středomoří, kde je v současnosti hodně případů.
• Oslabená přirozená imunita, na které se mohla podepsat například pandemie koronaviru. V jejím důsledku jsme se totiž méně setkávali s ostatními infekčními chorobami a kolektivní imunita klesla. 
• Vliv může mít také nedostatečná hygiena v kolektivních zařízeních, jako jsou například domovy pro seniory, ubytovny, zdravotnická zařízení nebo hotely.

Za zvlášť zranitelné jsou považováni senioři nad 65 let, a to zejména kvůli krustóznímu svrabu. Jedná se o formu, při které se parazit množí obzvlášť intenzivně a zároveň bývá onemocnění v mnoha případech rozpoznáno až později. 

Co dělat, když máte podezření na svrab

Typickým příznakem svrabu je intenzivní svědění, které se zhoršuje v noci a v teple, například pod dekou. Na kůži můžete pozorovat drobné pupínky a rýhy, hlavně v záhybech (třeba mezi prsty, na zápěstích, okolo pasu nebo v podpaží). 

V případě, že vás něco podobného trápí, nezbývá než vyrazit ke kožnímu lékaři. Léčba obvykle spočívá ve speciálních mastech, které se aplikují na celé tělo od krku dolů a na kůži si je ponecháte několik hodin, většinou přes noc. Po týdnu se celý proces zopakuje pro případ, že by se v prvním kole nepodařilo zbavit úplně všech parazitů.

Velice důležitá jsou také preventivní opatření, ke kterým budete muset přistoupit. Informujte o výskytu svrabu osoby, se kterými jste v poslední době přišli do bližšího styku. Důkladně vyperte veškeré ložní prádlo, pyžama a ručníky, a to nejlépe při vysokých teplotách. 

Druhou možností je veškeré předměty, které by mohly být kontaminované, uzavřít neprodyšně na tři dny do igelitového pytle. I v rodině také dodržujte přísný režim. Všichni by měli používat vlastní ručníky i osobní předměty jako třeba hřebeny. 

Seniorům musíme věnovat zvláštní pozornost

Senioři mohou být v případě svrabu poměrně problematičtí pacienti. Mnoho z nich má hluboko zakořeněný pocit, že nemají svými problémy nikoho obtěžovat. Svědění kůže a pupínky tak mnohdy považují za banální ekzém nebo suchou kůži, a tak se k lékaři jen tak nevypraví. Nejenže tak zbytečně oddalují svou léčbu, která by jim mohla ulevit. Navíc se nevědomky mohou stát přenašeči infekčního onemocnění.