Přišel jsem domů a uviděl svou ženu, jak má otočené oči v sloup a kýve se ze strany na stranu. Byl to začátek konce

Případů závažných infekčních onemocnění mozku v posledních letech v Česku přibývá. Zatímco meningitida, tedy zánět mozkových blan, i klíšťová encefalitida postihují stovky lidí ročně, mnozí stále podceňují nejen první příznaky, ale i účinnou prevenci. Neurologické projevy, které někdy vypadají nevinně, se však mohou během několika hodin proměnit v život ohrožující stav s trvalými následky.

Jirka na ten den nezapomene. „Celý týden jsme trávili na chatě, žena si stěžovala na únavu, měla i teplotu, ale mysleli jsme, že je to obyčejné nachlazení. Pak jsem si všiml, že měla na noze klíště. Měla ho tam možná i víc než dva dny, vyndali jsme ho, ale nic zvláštního se nedělo. Jenže jednoho večera, když jsem se vrátil domů, ležela na gauči, oči v sloup, pohybovala hlavou ze strany na stranu, nebyla schopná komunikovat. Upřímně, v tu chvíli mi došlo, že to není jen viróza.“

Když přijela záchranka, lékař hned podezříval zánět mozku. Bohužel jeho žena zůstala po týdnech hospitalizace částečně ochrnutá a trpí dlouhodobými neurologickými obtížemi. „Nikdy by mě nenapadlo, že obyčejné klíště může něco takového způsobit. Dnes vím, jak zásadní je včasné rozpoznání příznaků a hlavně prevence. Kdybychom bývali věděli…“ Podobné příběhy nejsou v Česku výjimkou.

Přestože se o klíšťové encefalitidě a meningitidě často mluví, spousta lidí stále podceňuje rizika i možnosti prevence. Následky těchto nemocí však mohou zásadně změnit život nejen samotnému pacientovi, ale celé jeho rodině.

Rostoucí hrozba s vážnými následky

V posledních letech počet případů klíšťové encefalitidy v Česku stoupá. Odborníci varují, že až čtvrtina nemocných může mít celoživotní následky, například chronické bolesti hlavy, poruchy paměti, třes nebo dokonce ochrnutí. U starších lidí navíc bývá průběh často závažnější a rekonvalescence trvá měsíce.

Průběh klíšťové encefalitidy bývá dvoufázový. První fáze se může tvářit jako běžné nachlazení, nemocný má teplotu, bolesti hlavy a svalů, někdy zvrací. Potíže většinou na pár dní ustoupí a nastává období klidu. Právě v této době virus proniká do centrálního nervového systému. Ve druhé fázi už dochází k postižení mozkových blan nebo samotného mozku, nemocní často trpí dezorientací, spavostí, závratěmi, silnými bolestmi hlavy, světloplachostí nebo ochrnutím části těla. V nejzávažnějších případech může nastat koma.

Jak poznat příznaky encefalitidy a meningitidy

Mezi první příznaky zánětu mozkových blan nebo mozku patří obvykle vysoká horečka, silná bolest hlavy a výrazná únava. Typické je ztuhnutí šíje, kdy člověk nedokáže předklonit hlavu na prsa. U encefalitidy se mohou objevit i změny chování, zmatenost, poruchy paměti nebo dokonce záchvaty. U některých nemocných se rozvinou i poruchy řeči či pohybu.

Závažné příznaky se u klíšťové encefalitidy často vyvinou až s odstupem jednoho až dvou týdnů od přisátí klíštěte. V tu chvíli už je nutná okamžitá hospitalizace. Zatímco v první fázi lze příznaky snadno zaměnit s chřipkou, ve druhé fázi jde často o život.

Zvlášť nebezpečné jsou bakteriální formy meningitidy, například ty vyvolané meningokokem. V těchto případech rozhodují doslova minuty. Každé zpoždění v zahájení léčby může znamenat vyšší riziko trvalého poškození nebo úmrtí. Varovným signálem je i výskyt petechií, což jsou drobné, neblednoucí červenofialové skvrny na kůži, způsobené drobným krvácením. Objeví-li se taková vyrážka u dítěte nebo dospělého s horečkou, bolestmi hlavy a ztuhlostí šíje i taková vyrážka, je nutné ihned volat záchrannou službu.

Proč jsou meningitida a encefalitida tak závažné a jaké mohou mít následky

Obě onemocnění mohou poškodit mozek natolik, že zanechají trvalé následky. U klíšťové encefalitidy jde nejčastěji o obrny končetin, chronické bolesti hlavy, potíže s rovnováhou nebo poruchy soustředění. Mnoho pacientů trpí i dlouhodobou únavou a změnami nálad. U meningitidy bývají komplikace ještě častější, kromě neurologických poruch hrozí ztráta sluchu, záchvaty, problémy s učením, ale i amputace končetin v případě těžké meningokokové infekce.

Jak nemoci vznikají a jak se šíří

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění přenášené infikovaným klíštětem, méně často požitím nepasterizovaného mléka od infikovaných krav, koz nebo ovcí. Virus se v těle nejdříve množí v místě přisátí, poté napadá nervový systém. Meningitida pak může být virového nebo bakteriálního původu.

Nejnebezpečnější jsou bakteriální formy, protože mohou probíhat velmi rychle a vyžadují okamžité podání antibiotik. Meningokok se šíří vzdušnou cestou, hlavně v kolektivech, pneumokok je běžný u malých dětí, haemofily jsou typické pro děti do pěti let. Virové meningitidy, například způsobené herpetickými viry nebo enteroviry, mívají obvykle mírnější průběh.

Proč se nesmí ztrácet čas

U podezření na zánět mozku nebo mozkových blan je rozhodující rychlá diagnostika a hospitalizace. Základem je lumbální punkce, kdy se vyšetřuje mozkomíšní mok. Laboratorní testy odhalí původce onemocnění a určují směr léčby. U bakteriálních forem se ihned podávají antibiotika, někdy i kortikoidy ke zmírnění zánětu. U virových infekcí včetně klíšťové encefalitidy je léčba pouze symptomatická, zmírňuje bolest, horečku a podporuje základní životní funkce.

Důležitá je i rehabilitace a dlouhodobá péče, protože mnoho pacientů trápí obtíže i dlouho po odeznění akutní fáze.

Jak můžete snížit riziko na minimum

Nejúčinnější ochranou proti těmto nemocem je očkování. Proti klíšťové encefalitidě lze očkovat děti i dospělé, základní schéma tvoří tři dávky, přeočkování se provádí každé tři až pět let. Vakcína je bezpečná, zdravotní pojišťovny na ni přispívají. Očkování proti meningokoku i pneumokoku je rovněž dostupné pro děti i rizikové skupiny. Pokud je člověk naočkován, šance na těžký průběh se výrazně snižuje.

Kromě očkování je třeba dbát na základní hygienu, kontrolovat tělo po pobytu v přírodě, chránit se vhodným oblečením a používat repelent.

Příběh Jirky a jeho ženy je varováním, které ilustruje, jak závažné mohou být infekce mozku a jak snadno se může běžný život během pár dní proměnit v boj o zdraví. Důležité je nepodceňovat první příznaky, vyhledat pomoc včas a dbát na prevenci.