Příjmová chudoba v Česku: Jste ohroženi i vy? Takto jednoduše si to spočítáte

I když máte práci, střechu nad hlavou a zvládáte platit základní výdaje, můžete spadat do statistické kategorie lidí ohrožených chudobou. Nejde přitom o bezdomovectví ani žebrání, hranice příjmové chudoby je postavena tak, aby odrážela životní úroveň společnosti jako celku.

V Česku je touto formou chudoby ohroženo téměř deset procent obyvatel. Pravidla, podle kterých se určuje, kdo pod ni spadá, jsou přitom jasná a spočítat si to můžete sami doma během pár minut. Stačí znát příjmy celé domácnosti, počet jejích členů a umět dělit. Ukážeme vám, jak na to a co všechno z výsledku vyplývá.

Stačí jednoduchý vzorec

Vezmete si celkový čistý měsíční příjem celé domácnosti, třeba 40 000 korun. Pak spočítáte, kolik „vážíte“. Ne doslova, ale podle jednoduchých pravidel: první dospělý má hodnotu 1, druhý dospělý 0,5 a každé dítě do 14 let 0,3. Pokud tedy v domácnosti žijí dva dospělí a dvě malé děti, váha domácnosti je 1 + 0,5 + 0,3 + 0,3 = 2,1.

Nyní vydělíte příjem domácnosti touto hodnotou. V našem příkladu:
40 000 ÷ 2,1 = 19 048 Kč. To je tzv. ekvivalizovaný příjem, tedy přepočet, kolik peněz vlastně připadá na každého člena domácnosti. Tento výsledek pak porovnáte s hranicí chudoby.

V roce 2025 činí medián mezd v Česku 38 385 korun hrubého. Z toho čistý medián, ze kterého se chudoba počítá, vychází zhruba na 33 000 Kč. Šedesát procent z této částky je 19 800 Kč. To je hranice příjmové chudoby, pokud tedy po přepočtu vycházíte pod 19 800 korun, podle statistik spadáte mezi osoby ohrožené chudobou.

Myslíte si, že se vás to netýká? Možná byste se divili

Podle statistik se to týká zhruba milionu lidí v Česku. Nejde přitom jen o lidi bez práce nebo bezdomovce. Často jsou to pracující, co mají nízké výdělky, maminky samoživitelky, senioři, kteří žijí sami, nebo rodiny s víc dětmi. Jsou to lidé, kterým po zaplacení nájmu a základních výdajů už moc peněz nezbyde. Na první pohled možná vypadají jako „běžní“, ale žijí z měsíce na měsíc a každá větší nečekaná událost (např. rozbitá pračka) je může srazit na kolena.

Zvlášť těžké to mají samoživitelky. Tam je pravděpodobnost, že budou žít pod hranicí chudoby, víc než třetinová. U osamělých seniorů je to velmi podobné, často žijí s naprostým minimem a náklady na léky nebo topení pro ně znamenají zásadní zásah do rozpočtu.

Chudoba je to i o tom, co si nemůžete dovolit

Když se řekne chudoba, většina lidí si představí někoho, kdo nemá co jíst nebo žije na ulici. Avšak příjmová chudoba vypadá úplně jinak. Znamená třeba to, že nemáte peníze na kroužky pro děti, že se bojíte jít k zubaři s tím, kolik tam zaplatíte, že šetříte i na základním jídle, a že nemáte na nový kabát, i když ten starý už dávno dosloužil.

Je to taky o tom, že se necítíte součástí běžného života. Nejedete na dovolenou, nezajdete si do kina, dítěti nemůžete koupit hračku navíc. A hlavně, žít takhle dlouhodobě vyčerpává. Finanční nejistota bolí nejen peněženku, ale i psychiku.

Možnosti pomoci existují

To nejhorší, co můžete udělat, je nedělat nic. V Česku existuje spousta způsobů, jak si říct o pomoc, ale musíte vědět, že na to máte nárok. Stát nabízí třeba příspěvek na bydlení, přídavky na děti, dávky v hmotné nouzi nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Spousta lidí si ale myslí, že se jich to netýká, nebo se stydí. Přitom nárok má často i ten, kdo chodí do práce.

Když nevíte, kde začít, zkuste se obrátit na neziskovky nebo poradny. Existují organizace, které vám zdarma poradí, pomůžou vyplnit žádost, nebo najdou další možnosti. Mnohdy i jen ten pocit, že na to nejste sami, pomáhá.

Energetická chudoba se týká statisíců lidí

Jednou z nejzrádnějších forem chudoby je ta, která souvisí s energiemi. Topit, svítit, vařit, to jsou základní potřeby. Avšak pokud máte nízký příjem a energie zdraží, najednou nevíte, co dřív. A přesně to se v posledních letech děje. Říká se tomu energetická chudoba a v Česku se týká až 1,3 milionu lidí. Lidé přestávají topit, přecházejí na studená jídla, nebo si večer nesvítí, aby ušetřili.

Existují programy na pomoc s úsporami, ale ne vždy je snadné se k nim dostat. Přitom se i tady vyplatí být aktivní, třeba žádat o příspěvek na bydlení, nebo se zajímat o dotační programy na zateplení.