Pokladní otevřeně přiznala, jak okrádá supermarket. Stačí se domluvit s příbuzným a nikdo nic nezjistí

Ztráty v maloobchodě nevznikají jen kvůli zlodějům mezi zákazníky. V některých případech za ně může i personál. Ačkoli jde o méně častý jev, přesto existuje. A jeho názvu byste možná ani nevěřili.

Ve světě retailové bezpečnosti se tomuto typu podvodného chování říká sweethearting. Termín popisuje situaci, kdy pokladní vědomě nenaúčtuje určité zboží zákazníkovi, který je jí blízký, typicky jde o přítele, příbuzného nebo kamaráda. Při běžném pohledu zvenčí nákup proběhne normálně, ale některé položky zůstanou bez zaplacení. Ztráta pak nevzniká krádeží v pravém slova smyslu, ale podvodem zevnitř.

Co je sweethearting a proč ho obchody sledují

Aby nebylo možné tyto případy snadno detekovat, využívají zaměstnanci různé triky , zakrývání čárových kódů, falešné naskenování, zadávání nulové ceny nebo přehození levnějších položek přes dražší. Sledování těchto praktik je však v dnešní době snazší než kdy dřív. Velké obchody využívají speciální software pro analýzu pokladních záznamů i kamerových záznamů v reálném čase. A právě díky těmto nástrojům byl odhalen případ, který se odehrál i v českém supermarketu.

Pokladní přiznala vlastní taktiku. Fungovalo to roky

Případ, o kterém se v zákulisí obchodního řetězce mluví, se týkal mladé pokladní, která roky pomáhala své sestře snižovat náklady na nákup. „Prostě jsme si jen domluvily, co se nenaúčtuje,“ přiznala po interním šetření. Odhalení proběhlo až ve chvíli, kdy bezpečnostní analytici odhalili nestandardní vzorec skenování u určité kasy. Některé položky se v databázi opakovaly méně, než by odpovídalo záznamům z kamer.

Ačkoli se tento případ vymyká běžným zkušenostem a většina zaměstnanců se chová poctivě, podle zahraničních průzkumů představuje sweethearting až 15 až 20 % interních ztrát v maloobchodu. Odborníci přitom upozorňují, že často nejde o jednorázové selhání, ale opakované a domluvené schéma, které může trvat měsíce i roky.

Věrnostní body zdarma a přebírání účtenek

Kromě přímého nezapočítání položek se v některých zemích rozšířily i další způsoby, jak může pokladní „pomoci“ svým blízkým na úkor zaměstnavatele. Poměrně častou praxí je například připsání vysokého množství věrnostních bodů, které jsou určeny pro zákazníky s klubovou kartou. Pokud pokladní zadá cizí kartu nebo opakovaně načítá tu stejnou, lze tím „přelévat“ benefity tam, kam sama chce.

Další variantou je výměna účtenek. V některých provozech se stává, že si pokladní ponechá účtenku po zaplacení a později ji použije jako základ pro fiktivní vrácení zboží. Tyto praktiky nejsou běžné, ale objevují se natolik, že je na ně většina velkých řetězců připravena.

Proč to zaměstnanci dělají?

Důvody, proč zaměstnanec začne podvádět, jsou různé, od loajality vůči blízkým, přes nízký plat, až po pocit, že „to nikdo nezjistí“. Někteří se dokonce domnívají, že tím obchodu nijak neškodí, zvlášť pokud jde o velký řetězec. Realita je však jiná. Ztráty v řádu tisíců i desetitisíců korun měsíčně mohou být zásadní zejména u provozoven s nižšími maržemi.

„Díky moderním technologiím dnes umíme analyzovat chování každého zaměstnance u pokladny,“ uvedl bezpečnostní specialista pro jeden z mezinárodních obchodních řetězců. Podle něj se v rámci prevence využívají nejen kamery, ale i software pro detekci podezřelých transakcí. „Neobvyklé množství storna, vysoká četnost ručního zadávání kódů nebo skenování s dlouhými pauzami, to všechno mohou být signály.“

Co s tím?

Většina pokladních svou práci vykonává poctivě a s respektem vůči pravidlům. Případy sweetheartingu jsou sice skutečné, ale v porovnání s běžnými ztrátami způsobenými zákazníky nebo špatnou evidencí zboží, představují jen malou část.

Díky stále vyšší kontrole a důsledným pravidlům v oblasti bezpečnosti už navíc většina zaměstnanců ví, že podobné pokusy o podvod jsou snadno odhalitelné. A to i po delší době.

A přesto, jak ukazuje i příběh výše, stačí trocha důvěry mezi dvěma lidmi a ziskové schéma může vypadat jako naprosto běžný nákup. Obchody proto investují nemalé prostředky nejen do zabezpečení, ale i do školení zaměstnanců, aby věděli, že jakákoli úleva „na známého“ může znamenat konec jejich kariéry.