Nový papež si připsal první zázrak. Senior díky němu pohádkově zbohatl

Volba nové hlavy církve v uplynulých dnech vzbudila mnoho pozornosti. Zaujala nejen věřící, ale také milovníky sázení. Jistému českému invalidnímu důchodci se jeho odhad velmi vyplatil. Vynesl mu královskou částku. 

Muž, o kterém média informují pouze jako o Petrovi z Královéhradeckého kraje, je invalidní důchodce. Jak nejspíš tušíte, mimo jiné to znamená, že nemá peněz právě na rozdávání. I přesto se ale v dubnu začal věnovat sázení. 

„V únoru mě zaujal jeden televizní přenos. Kardinálové se tehdy modlili za uzdravení papeže Františka. Mezi nimi byl i kardinál Prevost. Podíval jsem se na něj a viděl jsem v něm Jana Pavla II. Vizáží, chováním, charismatem,“ popsal pro iDnes.cz, jak došel k závěru, že si na nyní již zvoleného papeže bude chtít vsadit. 

Na papeže vsadil celý důchod

Kardinál Prevost jej zkrátka tak oslovil, že se nedržel při zemi a na jeho úspěch vsadil celý svůj invalidní důchod ve výši přibližně dvaceti tisíc korun. Nejspíš byste si řekli, že něco takového může udělat jen naprosto nezodpovědný člověk, jenže Petrovi se to vyplatilo. Protože si nevsadil na nikoho jiného a všech pět zakoupených tiketů neslo Prevostovo jméno, nakonec si na svůj účet mohl připsat výhru, jejíž hodnota přesahovala půl milionu korun. 

Celkově české sázkové kanceláře zaznamenaly na volbu nového papeže prodej tiketů v celkové hodnotě přes 4,5 milionů korun. Když byl v roce 2013 zvolen předchozí papež František, zájem byl v Česku třikrát menší. Zajímavé také je, že nově zvolený papež, který si pro sebe vybral jméno Lev XIV., rozhodně nepatřil k nejžhavějším kandidátům, kteří by měli svatý stolec v Římě obsadit. Kurz na jeho zvolení se pohyboval kolem 25:1.

Za největší favority nedávné papežské volby nejen svět, ale také sázkové kanceláře považovali kardinály Pietra Parolina a Luise Tagleho. Důvodem bylo především to, že oba dva měli mít velmi blízko k zesnulému papeži Františkovi. Podle italských sázkových kanceláří se také hodně sázelo na to, který den bude světu jméno nového papeže oznámeno. Nejvíce sázkařů se shodlo na dni 8. května, což je také den, kdy jsme se skutečně dozvěděli, kdo se stal novou hlavou katolické církve. 

Jak se papež vlastně volí?

Jak vlastně volba papeže probíhala? Hlasovat mohlo 133 kardinálů z celého světa, kteří byli v tu dobu mladší 80 let. V den volby se poté všichni oblékli do červeného roucha, které má symbolizovat ochotu prolít za víru svou krev. Následně se odebrali do Sixtinské kaple, u jejíhož vchodu museli odevzdat své mobilní telefony. Kaple byla také předem prohledána kvůli možným odposlechům a byla do ní umístěna rušička signálu. 

Jak přesně poté samotné konkláve probíhá, je obestřeno rouškou tajemství, protože všichni účastníci jsou vázáni mlčenlivostí. V každém případě se hlasuje několikrát denně, a to až do doby, než se pro některého z kandidátů kladně vyjádří alespoň dvě třetiny přítomných. Úspěšnou volbu pak oznamuje bílý kouř, stoupající z komína Sixtinské kaple. 

Jak dlouho bude volba trvat, se může lišit. V moderních dobách se většinou rozhodne během několika dní, ve 13. století ale jedno konkláve trvalo téměř tři roky. V současnosti platí pravidlo, že pokud nebude papež zvolen do třinácti dní, bude se v dalším kole hlasovat mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty. Co se stane, pokud by ani tak nebyl zvolen zástupce Krista na zemi, není nikde jasně popsáno.