Nová minimální mzda byla určena. Skokově se navýší platy 150 000 zaměstnancům

Lidé, kteří pracují za minimální mzdu, se mohou radovat. V letošním roce se totiž tato částka zvýšila a s největší pravděpodobností k tomu dojde také v příštím roce. Navýšení, které nás ještě čeká, by navíc mělo být větší, než jsme zažili letos. 

V roce 2025 se v Česku pro výpočet minimální mzdy a jejího navyšování začal používat nový valorizační mechanismus. Díky tomu může minimální mzda narůstat o něco rychleji, celý proces se tím zjednodušuje. 

Pro výpočet jsou tak aktuálně důležité dvě základní hodnoty. První z nich je predikce průměrné hrubé mzdy pro daný rok, kterou provádí Ministerstvo financí. Druhou je pak koeficient, který stanovuje vláda. 

Pro stanovení koeficientu je důležité hned několik věcí. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o matematiku, ve skutečnosti jde spíše o politické rozhodnutí. Při určování koeficientu je třeba zohlednit aktuální sociální situaci, tedy aby minimální mzda pokryla základní životní potřeby vzhledem k cenám. Sleduje se míra ohrožení chudobou a také to, nakolik si podniky v Česku mohou v danou chvíli dovolit zvyšování mezd, aniž by to zároveň způsobilo propouštění nebo zpomalení růstu. 

Minimální mzda v Česku stále nevyhovuje evropským standardům

Evropská unie doporučuje, aby minimální mzda tvořila alespoň 60 procent aktuální mediánové mzdy. V Česku jsme ale stále poměrně výrazně pod touto hranicí, a to na 43 procentech mediánu. Aktuální mediánová mzda v posledním čtvrtletí roku 2024 tvořila 41 379 korun. Minimální mzda dosahovala výše 20 800 korun. Abychom ale vyhověli evropským standardům, musela by činit nejméně 24 900 korun. 

Pro rok 2025 byl koeficient stanoven na 0,422. Podle predikcí pro rok 2026 bude činit 0,434. Z toho vyplývá, že v následujícím roce by se měla minimální mzda zvýšit více než tomu bylo v letošním roce.

Na základě dostupných odhadů by proto v roce 2026 mohla minimální mzda stoupnout na 22 100 korun měsíčně. Přesná data ale nejsou známa, protože Ministerstvo práce a sociálních věcí výši minimální mzdy pro následující rok vždy zveřejňuje do 30. září roku aktuálního. 

Zvyšování minimální mzdy je pochopitelně velmi důležité a ovlivňuje celou řadu dalších faktorů. Jde zejména o zvýšení kupní síly nízkopříjmových pracovníků, ale také o celkové snížení míry chudoby a sociálních nerovností. Díky její valorizaci se také zvyšuje kupní síla Čechů a podporuje se domácí spotřeba. Zároveň má ale tato valorizace také své stinné stránky. Zvyšuje se totiž ekonomická náročnost pro zaměstnavatele, především pak v oborech, které patří spíše mezi ty méně produktivní. V případě, že firmy nebudou schopné vyšší mzdy uhradit, může to mít vliv také na zaměstnanost. V takové situaci by totiž s největší pravděpodobností došlo k propouštění. 

Za minimální mzdu pracuje přes 100 tisíc lidí

Je proto vždy třeba snažit se tuto rovnováhu balancovat tak, aby na jedné straně zlepšila životní podmínky zaměstnanců, ale zároveň je neohrozila rizikem ztráty zaměstnání. 

V Česku momentálně za minimální mzdu pracují zhruba 3 procenta zaměstnanců, jak vyplývá z dat Informačního systému o průměrném výdělku. Jak vypadá typický zaměstnanec, který pracuje za „minimálku“? První skupinou jsou ženy ve středním věku, obvykle mezi 50 až 59 lety. Dále jde o osoby s nižším vzděláním, obvykle středním bez maturity nebo dokonce základním. Poslední skupinu tvoří pracovníci v nízkopříjmových profesích, jako jsou například uklízečky, pomocné síly v kuchyni nebo zaměstnanci maloobchodů. 

Přestože to vypadá, že lidí, kteří pracují za minimální mzdu, je velmi málo, ve skutečnosti je zde velká skupina těch, jejichž výplata se pohybuje těsně nad hranicí minimální mzdy. Také oni jsou chudobou ohroženi. Samotné zvyšování „minimálky“ tak ještě nemusí představovat dostatečné řešení sociální situace.