Nositelé těchto jmen mají vyšší průměrné IQ než zbytek populace. V Česku je to 3702 lidí

Může vaše křestní jméno předurčit, jak inteligentní budete? Ačkoliv se to zdá jako nesmysl, podle některých studií a jazykových analýz, včetně těch provedených pomocí umělé inteligence, se ukazuje, že určitá jména jsou častěji spojována s pojmy jako inteligence, moudrost nebo vzdělanost. Věda zatím nevydala definitivní rozsudek, tak je třeba se na celou problematiku dívat s nadhledem a špetkou humoru.

Křestní jméno, které dáte svému dítěti ovlivňuje  jeho osobnost, sebevědomí nebo dokonce šance na úspěch v životě. Ačkoliv se to může zdát jako přitažené za vlasy, věda, psychologie i umělá inteligence naznačují, že na jméně opravdu záleží. A když ne vědecky, tak aspoň společensky. Jména v lidech totiž od pradávna vyvolávají asociace, očekávání a předsudky, které mohou ovlivnit způsob, jak s námi svět zachází. Výběrem jména tak můžete možná ovlivnit budoucnost svého potomka.

Jméno jako sociální razítko

Už dávno nejde jen o to, aby se jméno hezky vyslovovalo a hodilo se k příjmení. Jméno patří k jedněm  z prvních signálů, kterým dítě komunikuje s okolním světem. Ať už se nám to líbí nebo ne, lidé si podle něj tvoří představy o původu, charakteru nebo inteligenci jeho nositele. Když například slyšíte Jiří nebo Alena, vybaví se vám spíš stabilita, tradice a někdo, kdo by si dal ke kafi rakvičku. Zato u jmen jako Zara, Nataniel nebo Nico vám v hlavě možná naskočí kreativita, otevřenost a lesní školka v Průhonicích, kde se děti učí jógu a angličtinu hned od plenek. V anglosaském světě se za „chytrá“ jména dlouho považovala jména jako William nebo Ada (ano, podle Ady Lovelace, první programátorky historie). Dnes ale tato jména ztrácejí na popularitě, zatímco na vzestupu jsou jména jako Willow, Freya, Otto nebo Enzo, která jsou spojená spíše s krásou, silou nebo originalitou.

Jirka nebo Nicolas?

U nás je situace trochu jiná, jména se často dědí po rodičích nebo prarodičích, a tak není výjimkou, že se mezi čtyřletými dětmi najde třeba malý Jaroslav nebo Věra. Ale i v Česku existují jména, která zní „chytřeji“ než jiná. Podle dostupných statistik mají například Matěj, Filip, Tadeáš, Eliška nebo Magdaléna dobrý zvuk mezi vysokoškolsky vzdělanými rodiči. A čím víc diplomů doma visí, tím větší šance, že dítě ponese mezinárodně laděné jméno jako Sebastian, Nicolas (v Česku jich je 3702), Sophie nebo Isabella.

Jak očekávání formují realitu

Psychologický fenomén známý jako Pygmalion efekt říká, že očekávání druhých mají moc ovlivnit chování jednotlivce. Jinými slovy, pokud od dítěte jménem Albert nebo Elen očekáváme, že bude chytré, vychované a sebevědomé, má větší šanci takové skutečně být. A ne proto, že by to měl geneticky dané, ale protože se tak k němu od začátku chováme. Existuje také něco jako „name-letter effect“ – tedy tendence upřednostňovat písmena, která jsou obsažena v našem jméně. Zní vám to jako nesmysl? Možná. Výzkumy však ukazují, že lidé mají nevědomky raději města, značky, ale dokonce i partnery, jejichž jména obsahují „jejich“ písmena. Takže pokud se jmenujete Karolína, možná vás to nevědomky táhne k městu Karlovy Vary, značce Karl Lagerfeld a klukovi jménem Karel. A samozřejmě, pokud se vaše jméno podobá tomu, které nosí nějaká slavná osobnost (třeba Selena nebo Lionel), může to ve škole i v práci vyvolat přinejmenším lehkou zvědavost.

 Má vaše dítě chytřejší jméno?

Pokud jste svému potomkovi dali jméno jako Theodor, Amelia, Maximilian nebo Leonard, možná ho podvědomě směřujete k tomu, aby jednou skládal symfonie, přednášel na TEDx nebo objevil novou částici ve švýcarském urychlovači. A pokud ne? Nevadí. I Tonda, Áňa nebo Láďa můžou jednou do světa přinést něco velkého. Jméno totiž není osud, ale rozhodně je to dobrý startovací balíček.

Tento článek je určen především pro pobavení. Jména ovlivňují vnímání, ale IQ je věc mnohem složitější. Závisí na výchově, prostředí, genetice… a také třeba na tom, co si člověk dá k snídani.