Nikdy nevěřte muži, kterému se děje toto s očima, varují psychologové. Utíkejte od něj, co nejdál to jde

Říká se, že oči jsou oknem do duše. A podle nejnovějších psychologických studií to platí dokonce doslova. V hlavní roli jsou naše zorničky! Pokud totiž potkáte někoho, komu se s nimi děje tato věc, utíkejte. Máte co do činění s psychopatem.

Zornice možná nejsou detektorem lži, ale prozradí toho o nás a naší psychice dost. Výzkum naznačuje, že lidé s psychopatickými rysy mají zcela odlišný emoční radar. Věda tak pomalu skládá nový obraz duševních poruch, a to ne skrze domněnky, ale fyziologii. Pojďme si to společně rozebrat.

Jak zornice normálně fungují

Zornice je otvor, kterým do oka vstupuje světlo. Je to ta černá tečka, kterou vidíte, když se někomu díváte do očí. Zornice reagují na světlo nebo emoce stažením nebo naopak roztažením. Ve tmě se roztahují, aby se do oka dostalo více světla. Na světle se naopak zužují. Reagují také na emoce nebo stres, například při strachu nebo vzrušení se rozšíří. Říká se, že se rozšíří také, pokud pomyslíme na někoho, koho milujeme… Tohle všechno se děje automaticky a nemůžeme to vůlí sami ovlivnit.

Pozná se psychopat podle očí?

Všechny informace máme díky studii britské univerzity v Cardiffu. Jejím účastníkům ukazovali vědci různé obrázky, no a přitom sledovali jejich pohled. Některé z obrázků byly příjemné nebo roztomilé, jiné neutrální a některé ohavné či děsivé.

Šlo hlavně o to zjistit, jestli se zornice při pozorování emočně zabarvených obrázků doopravdy rozšiřují. U lidí s psychopatickými rysy si ale všimli zvláštní věci. Jejich zornice se běžně rozšiřovaly při pohledu na příjemné obrázky, například něco roztomilého nebo hezkého. Ale když přišly na řadu nepříjemné, emočně nabité scény (třeba smutek nebo strach), jejich oči zůstaly klidné.

Nedošlo u nich tedy k typickému rozšíření zornic jako u všech ostatních. Vědci se tedy shodli na tom, že u těchto lidí se projevuje něco, čemu říkají selektivní emoční necitlivost. Laicky řečeno, jejich mozek na negativní emoce prostě nereaguje tak, jak by měl. Tam, kde by většině lidí zareagovalo tělo i zornice, u nich je ticho po pěšině. Samotná reakce zornic samozřejmě není důkazem psychopatie, ale může být jedním z jejích indikátorů.

Co je psychopatie

Psychopatie se řadí mezi poruchy osobnosti. Z velké části je dědičná, ale ne výlučně. Na jejím rozvoji se může podílet rané trauma, výchova nebo vliv společnosti. U žen je vzácnější, až 80 procent osob s psychopatickými rysy jsou tedy muži.

Hareho škála psychopatie zahrnuje dvacet rysů, které se u psychopatů vyskytují. Mezi pět nejtypičtějších patří: nedostatek empatie, povrchní šarm a charisma, lhaní a manipulace, neschopnost cítit vinu nebo výčitky, impulzivita a nízká tolerance k nudě.

Psychopatům nechybí sebevědomí

Psychopatie se vyskytuje přibližně u jednoho procenta lidí. Jenže ne všude stejně. V některých prostředích se psychopatů vyskytuje o dost více než jinde. Třeba ve věznicích jich najdeme víc, což asi nikoho nepřekvapí. Vyšší výskyt psychopatů najdeme kupodivu také ve vyšším managementu nebo v politice.

Proč právě tam? Psychopatům totiž často nechybí sebevědomí ani šarm, nemají výčitky svědomí a emoce druhých pro ně nejsou překážkou. Umí dobře manipulovat, riskují bez váhání a klidně udělají nepopulární rozhodnutí. A přesně to jsou vlastnosti, které jim v některých mocenských nebo manažerských pozicích můžou hrát do karet.

Jenže přesně s takovými lidmi nechcete například navázat romantický vztah. Necítí sympatii, nejsou empatičtí a rozhodně tak nebudou přirozeně pozornými a citlivými partnery. Naopak. Není to sice pravidlem, ale může se stát, že sice zpočátku okouzlí, ale postupně se z nich stávají manipulátoři, kteří překračují vaše hranice. Nerozumí vašim emocím, snaží se vás kontrolovat a podrývat vaše sebevědomí. Takové vztahy mohou být velmi vyčerpávající.