Meteorologové se hroutí: Tohle vedro je předzvěst pekla. Skutečná žhnoucí vlna přijde na začátku srpna

Letošní léto dává zabrat nejen lidem, ale i odborníkům na počasí. Už teď se mluví o vlně veder, která překoná vše, co jsme v posledních letech zažili. A to hlavní má teprve přijít – začátkem srpna.

Horké počasí dorazilo do Česka s nebývalou intenzitou už v červnu, ale podle meteorologických modelů nepůjde o výjimku. První výrazná vlna horka zasáhla velkou část Evropy, teploty přesahující 35 °C byly hlášeny i v Česku. To, co ale čeká veřejnost v srpnu, může být podle dostupných informací mnohem extrémnější.

Podle dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu i zahraničních modelů lze očekávat druhou, výraznější vlnu veder na přelomu července a první poloviny srpna. A právě ta má být podle odborníků skutečnou zatěžkávací zkouškou. Především kvůli kombinaci tropických teplot a dusných nocí, které výrazně zatěžují lidský organismus.

Předpovědi se mění každou chvíli

Meteorologové upozorňují, že standardní modely počasí přestávají být spolehlivé. „Předpověď je nejasná, může se měnit z hodiny na hodinu,“ uvádějí pracovníci meteorologických služeb s tím, že současné výkyvy narušují i zaběhlé algoritmy výpočtů. To znamená jediné: i sami odborníci přiznávají, že je stále těžší extrémy předvídat.

Vedra, která dorazí v srpnu, mají podle modelů zasáhnout nejen střední Evropu, ale i části severní. „Jedná se o poměrně unikátní situaci, kdy se velmi horký vzduch tlačí severněji než obvykle. Zároveň ho nestíhají střídat ochlazující fronty,“ vysvětlili klimatologové.

Přijdou i bouřky a náhlé změny počasí

Vedra mají být podle prognóz doprovázena prudkými bouřkami a výkyvy teplot během jediného dne. Zatímco odpoledne může být 37 °C, podvečerní přeháňka může teplotu snížit až o 10 stupňů. To s sebou přináší riziko nejen pro zdraví, ale i pro techniku. Rychlé změny počasí často vedou k výpadkům elektřiny, poškození silnic i problémům s dopravou.

Velké obavy panují zejména z tzv. tropických nocí. Ty nastávají, když teplota neklesne pod 20 °C ani v noci, což je stav, kdy si tělo prakticky neodpočine. Tento jev může v srpnu zasáhnout i oblasti, kde to dříve nebylo obvyklé – například Vysočinu nebo severní Moravu.

Klimatologové varují před dlouhodobou změnou

Za vším nestojí jen běžná sezónní odchylka. Klimatologové upozorňují na posun klimatických vzorců, které v posledních letech způsobují častější a silnější extrémy. „Léto 2025 by mohlo být jedním z nejteplejších od začátku měření, ne kvůli absolutním rekordům, ale kvůli celkovému průběhu,“ uvedl jeden z expertů.

Průměrné teploty jsou dlouhodobě vyšší a tropických dnů přibývá. Právě srpnová vlna, kterou meteorologové očekávají, má podle některých výpočtů trvat až deset dní. V tuto chvíli se zvažují i dopady na zdravotní péči, energetiku a infrastrukturu, protože dlouhotrvající vedra vedou ke zvýšené zátěži ve všech oblastech života.

Zvlášť ohrožené skupiny a doporučení

Zdravotníci upozorňují, že vlna extrémních teplot představuje vážné riziko pro seniory, děti a osoby se srdečními nebo respiračními onemocněními. Zvýšený počet kolapsových stavů a dehydratací je už nyní patrný, a to ještě nejsme uprostřed hlavní vlny.

Zejména ve městech s vysokým podílem betonu a asfaltu dochází ke vzniku tzv. městských tepelných ostrovů, kde teploty přes den i v noci neklesají na přijatelnou úroveň. Doporučení odborníků proto zahrnuje omezení fyzické aktivity přes den, zvýšený příjem tekutin a zajištění chlazení, zejména v domácnostech bez klimatizace.

Srpen pod drobnohledem. 

Ačkoliv první červencová vlna veder byla intenzivní, odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu i dalších evropských center se shodují, že ta skutečná zátěž nastane na začátku srpna. Právě proto se v předpovědích objevuje označení „žhavý strop léta“. Může jít o kombinaci nejvyšších teplot roku, nedostatku srážek a zvýšené prašnosti, která zhorší kvalitu ovzduší i dýchání.

Zatímco v minulých letech vrcholila vlna veder spíše v červenci, letos může být hlavní špička posunuta. A právě to je podle meteorologů znepokojivé, mění se načasování a intenzita výkyvů počasí, což ztěžuje i přípravy na krizové situace.