Když mi kamarádka ze Slovenska řekla, co si Slováci myslí o Češích, plakala jsem. Tohle nikdo netušil

Češi a Slováci si ze sebe vzájemně odjakživa dělají legraci, faktem ale je, že stále častěji řada našich sousedů přichází k nám, ať už za prací, nebo vidinou lepšího života. Co si o nás ale skutečně myslí? Možná budete překvapení. 

Velká část Slováků se podle průzkumů domnívá, že život v Česku je lepší, než v jejich domovině. Důvodem není jen to, že za plotem bývá tráva zelenější. Věří totiž, že Česko je více „západní“ země a ekonomické srovnání obou států jim jejich teorii jen potvrzuje. 

Zatímco Česko považuje za vhodnější místo pro život 48 procent Slováků, o Slovensku si totéž myslí jen 8 procent z nich. Dalších 24 procent se pak domnívá, že v obou státech se žije podobně skvěle. Ostatní by nejraději preferovali úplně jiné státy. 

Podle údajů Českého statistického úřadu a ministerstva práce a sociálních věcí u nás aktuálně pracuje přes 200 tisíc Slováků. Ne všichni zde pochopitelně trvale žijí, ale kvůli svému zaměstnání zde v každém případě tráví hodně času. Pro zajímavost ještě dodáme, že na Slovensko za prací dojíždí pouhých 6480 českých občanů. Disproporce v obou číslech je tak patrná na první pohled. 

Pro Slováky je život v Česku často splněný sen

Hovor na toto téma vedla se svou slovenskou kamarádkou jedna ze čtenářek webu TechSvět.cz. Zapůsobil na ni natolik silně, že se rozhodla o své dojmy podělit také s ostatními čtenáři. 

„U nás ve vesnici nikdo z mladých neplánuje zůstat na rodné hroudě. Všichni chtějí do Bratislavy, nebo rovnou do Prahy. Pro většinu z nich je to splněný sen,“ řekla jí její slovenská známá. 

Bohužel se ale prý tento sen splní jen částečně. Životní podmínky jsou sice v řadě ohledů skutečně lepší, většina těch, kdo ze Slovenska do Česka skutečně zamíří, si také vydělá lepší peníze, ovšem vše není zdaleka tak růžové. „Kamarádka se mi svěřila, že už několik let pracuje v Praze, na své zaměstnání si nemůže stěžovat, úplně jako doma se ale stále necítí,“ přiznala čtenářka otevřeně. 

Mezilidské vztahy v praxi často drhnou

Důvodem pro nespokojenost její přítelkyně jsou prý především mezilidské vztahy. Snaží se sice mluvit česky, nicméně stále si zachovává lehký slovenský přízvuk. Kvůli tomu si z ní kolegové z kanceláře často dělají legraci a snášet musí také další vtípky na adresu své rodné země. 

Řada Čechů se zkrátka na Slováky stále dívá skrz prsty a považuje je za jakési „náplavy“ z Východní Evropy. Podle toho k nim poté také přistupuje. Pro řadu z nich je to tak hořkým zklamáním. „Kamarádka mi dokonce řekla, že se setkala i s vyslovenými urážkami. Prý by měla být vděčná, že v Česku vůbec může pracovat,“ pokračovala čtenářka s tím, že někteří lidé se vůči Slovákům cítí nadřazeně. 

Pro starší Čechy může být důvod nevraživosti jistě také politický. Situace, za jaké došlo k rozdělení bývalého Československa, může v některých lidech i po letech vyvolávat negativní pocity. Nejspíš potrvá ještě pár generací, než tato hořkost úplně odezní. 

Mladé ženy mohou mít v tomto ohledu lehkou výhodu, protože panuje zažitý stereotyp, že Slovenky jsou temperamentnější než Češky a slovenština pro řadu mužů zní přitažlivě. Na druhou stranu všichni dobře víme, jak to se stereotypy je – velmi často totiž mají s realitou společného jen pramálo.