Kdo měl za socíku tohle, byl terčem posměchu celé vesnice. Teď má v kapse minimálně 4 000 000 Kč

Kdysi dostupný a také trochu vysmívaný rodinný dům pro každého, dnes ceněná architektonická ikona. Takový je příběh unikátního československého fenoménu, který vznikl z lidové touhy po moderním bydlení. Legendami opředený šumperák přežil dobu normalizace, porevoluční realitní boom. Z levného vesnického rodinného domu typu V se stal kultovní symbol, za který dnes zaplatíte miliony.

Za vznikem šumperáku nestojí žádný slavný architekt, ale původně u Bati vyučený zedník a později vystudovaný projektant Josef Vaněk, který si v 60. letech 20. století vypůjčil plány dřívějšího domu architekta Kalivody a upravil je tak, aby byl dům levnější a dostupnější. První oficiální šumperák postavil pro šumperského lékaře Arne Všetečku – odtud pochází i ono lidové pojmenování šumperák.

Projekt si brzy získal velkou oblibu a šířil se dál doslova jako vir. Plánů se tehdy prodalo přes 5 000, ale podle odhadů bylo postaveno až 20 000 domů. Vaněk plány nabízel za tehdejších 842 korun i s radou, že dům zvládne postavit jeden zedník a dva pomocníci za zhruba dva měsíce. I přes žalobu za nedovolené podnikání se Vaňkovi podařilo dostat projekt pod křídla družstva Kovostav a nakonec vyvázl bez trestu.

Bruselský styl 

Šumperák byl jedním z mála příkladů, kdy se modernistické prvky z poválečných veletrhů jako bylo Expo 58 skutečně dostaly do běžného bydlení. Bruselský styl se zde odráží v šikmých liniích, kruhových otvorech a prosklených fasádách. Nejvýraznějším prvkem je horní obytné patro s balkonem po celé délce, ukončené typickými “křídly“ se šikmými stěnami. Garáž a vstupní dveře jsou umístěny asymetricky, často s dekorem v šikmých pruzích.

Šumperák působil elegantně, moderně a přitom nenáročně. Splňoval vše, po čem tehdy socialistický občan toužil. K popularitě napomohla i dostupnost plánů a přesvědčivý marketing včetně propagační brožury. Typický šumperák má garáž, dílnu, kotelnu či sušárnu v přízemí, často i sklepní prostory. Hlavní obytná část je v prvním patře. Tam se nachází obývák, ložnice, dětský pokoj, jídelna a kuchyň se spíží. Rozměry 9,3 × 9,9 metru poskytují celkovou plochu přibližně 150 m². Bohaté prosklení a balkon v přední části zase vytvářejí specifickou atmosféru.

Rodinný dům typu V

Oficiální označení šumperáku znělo “rodinný dům typu V“. Zdaleka však nešlo jen o jeden unifikovaný typ. Díky množení plánů, úpravám podle pozemků a potřeb stavitelů vznikla celá škála nejrůznějších variant.

Na počátku 70. let vyšla stavba zhruba na 120 000 československých korun, což tehdy znamenalo zhruba 3–4 průměrné roční platy. Srovnávat dnešní ceny s tehdejšími je obtížné, ale už tehdy šlo o rozumně dostupný sen o vlastním moderním domě. Navíc díky jednoduché konstrukci a absenci drahých materiálů byl dům ideální pro svépomocnou výstavbu. Čas nakonec ukázal, že právě tato jednoduchost mu zajistila mimořádně dlouhý život.

Maďaři měli kostku

Ačkoliv je šumperák čistě československý fenomén, podobné typizované domy vznikaly i v dalších socialistických zemích. V Maďarsku plnila podobnou roli takzvaná “Kádárova kostka“, což byl jednoduchý přízemní dům čtvercového půdorysu, který se rovněž stavěl svépomocí a masově. I v Polsku nebo NDR vznikaly svébytné typy rodinných domů, ale právě šumperák dodnes vyniká svou originalitou a estetikou. Stal se nejen architektonickým, ale i kulturním symbolem doby, což potvrzuje i zájem historiků a sběratelů.

Znalec šumperáků

Fenomén šumperáku neunikl pozornosti historika umění a fotografa Tomáše Pospěcha, který o nich napsal obsáhlou knihu a dlouhodobě se jimi zabývá. Sám říká, že šumperák je “český rodinný sen“ a zároveň doklad toho, jak se modernismus promítl do každodenního života. V jeho objektivu se tyto domy stávají jak dokumentem doby, tak svébytným estetickým objektem, často s bizarními úpravami, přístavky nebo lidovou dekorací. Šumperák tak žije nejen jako nemovitost, ale i jako kulturní fenomén.

Dnes stojí miliony

Zatímco dříve stál jako menší byt, dnes se cena šumperáku pohybuje nejčastěji mezi 4 až 8 miliony korun, podle stavu, lokality a též podle velikosti pozemku. Tento faktor výrazně ovlivňuje cenu.

V inzerci se objevují jak původní stavby zcela bez rekonstrukcí, tak modernizované verze s bazénem, fotovoltaikou i novou fasádou. Například v okolí Olomouce je šumperák k mání za 6,5 milionu, zatímco na Vysočině se ceny mohou dostat pod 4 miliony, ale často s nutností kompletní rekonstrukce. I přesto je o ně značný zájem. Velkou roli zde hraje i nostalgie a návrat k retro architektuře. Specifický vzhled i kvalitní umístění tak dělají z šumperáku vyhledávaný artikl.