Byla nejkrásnější ženou socialistického Československa. Zametli s ní ale tak, že byste jí na ulici dali pětník

Muži ji milovali a ženy jí záviděly její krásu. V socialistickém Československu byla podle mnohých nejkrásnější ženou. Generace diváků okouzlila svou přirozenou elegancí i hereckým talentem. Zářila na prknech Národního divadla stejně jako v mnoha televizních rolí. Později s ní nový režim zametl, ona se ale nedala a do hereckého světa se s velkou pompou vrátila.

Regina Rázlová se narodila 16. července 1947 v Brné, části Ústí nad Labem. Od dětství se věnovala vrcholovému plavání, fascinovala ji fotografie a dokonce uvažovala o filmové režii. I z toho důvodu si podala přihlášku na Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích, kterou v oboru produkce absolvovala v roce 1966. Následovalo studium herectví na DAMU u profesora Miloše Nedbala, které dokončila v roce 1970.

Na prknech, která znamenají svět

Už během studií hostovala v hradeckém Klicperově divadle. Po absolutoriu nastoupila do Divadla Jaroslava Průchy v Kladně. Zde ztvárnila postavy ve hrách Noc na Karlštejně, Past na myši či Večer tříkrálový. V roce 1972 přestoupila do pražského Divadla E. F. Buriana, kde strávila šest let. Vrchol její divadelní kariéry přišel v roce 1978, kdy začala hostovat v Národním divadle. O dva roky později zde získala stálé angažmá.

V Národním divadle se objevila v desítkách her, mezi nimiž vynikaly Strakonický dudák, Višňový sad, Tartuffe, Zločiny srdce nebo Lucerna. Její postavy byly většinou pragmatické hrdinky. Rázlová jim dodávala ironický nadhled i konzervační jistotu.

Filmová hvězda normalizace

Na filmovém plátně debutovala v roce 1969 snímkem Utrpení mladého Boháčka. Následovaly další nabídky. Diváci si ji oblíbili zejména v komediích, kde často hrála emancipované, krásné a sebevědomé ženy. Nezapomenutelná byla například ve snímku Hodíme se k sobě, miláčku…? z roku 1974 nebo v 30 případech majora Zemana.

Kromě herectví se Rázlová věnovala i pedagogické činnosti. V letech 1975 až 1990 vyučovala na DAMU herectví. Mezi její studenty patřila celá řada pozdějších hvězd, mimo jiné Karel Roden, Marek Vašut, Ivana Chýlková či Eva Holubová. Od roku 2015 vedla tři roky katedru herectví na Mezinárodní konzervatoři Praha. Byla to přísná, ale spravedlivá učitelka, která své studenty učila, že herecký um vyžaduje disciplínu a obrovskou práci.

Po revoluci přišel pád

Pak nastal listopad 1989 a s ním radikální změna. Kvůli komunistické minulosti otce Stanislava musela Regina opustit Národní divadlo a skončilo i její vyučování na DAMU. Z hvězdy se stala nežádoucí osoba, která si na živobytí vydělávala prodejem obložených chlebíčků. Šťastná nebyla ani kapitola jejího života, kterou strávila v představenstvu Skloexport. V roce 1998 byla zatčena a obžalována z tunelování firmy.

Soudní proces byl ale nakonec zastaven a Regina Rázlová se dočkala odškodného u Evropského soudu pro lidská práva. Cena byla ale vysoká – osmnáct let nehrála. Na dlouhé pauze se podepsal i její zhoršený zdravotní stav, kdy bojovala s roztroušenou sklerózou a bipolární poruchou.

Velký comeback

V roce 2013 se opět objevila před kamerou ve filmu Modelky s.r.o. Zároveň začala vystupovat v Divadle Ungelt.

„Bylo to jako skok do vody. Zjistila jsem, že plavat ještě umím. Měla jsem štěstí, že to byl právě Ungelt se svou poetikou hereckého divadla, které mi je nejblíž. Když jsem se vrátila, bylo to, jako bych nikdy ani neodešla,“ okomentovala svůj návrat v rozhovoru s Českým rozhlasem.

Vrcholem jejího comebacku je bezesporu film Tancuj Matyldo z roku 2023, kde po boku Karla Rodena ztvárnila ženu trpící Alzheimerovou chorobou. Za tuto roli byla nominována na Českého lva a Cenu české filmové kritiky.