70 000 Kč důchodu dostává v současnosti jen pár starých prominentů! Dnešní senioři už nemají šanci

V České republice dnes pobírá důchod přes 70 000 korun měsíčně přesně 93 lidí. To není překlep. Ne 93 tisíc. Ani 9300. Skutečně devadesát tři vyvolených. A teď pozor, nový důchodce se na takovou částku už nikdy nedostane. Může být premiér, generální ředitel i nositel Nobelovy ceny. Nepomůže mu nic. Jediný způsob, jak na to dosáhnout, je vrátit se v čase a odejít do penze před rokem 2015.

Základní háček spočívá v tom, jak se dříve počítaly důchody. Do roku 2015 měl člověk s vysokým příjmem šanci získat i velmi pěkný důchod. Ten se pak každoročně valorizoval (navyšoval) bez ohledu na to, jak vysoký už byl.

V praxi to znamená třeba toto:

Člověk, kterému byl v roce 2005 přiznán důchod 50 000 Kč, má dnes klidně i 70 000 Kč nebo více, protože valorizace se na něj vztahovala v plné výši. Důchody se totiž zvyšují podle inflace a části růstu reálných mezd. A čím vyšší důchod, tím větší nárůst v korunách. Výsledkem je sněhová koule, která se valí dolů z kopce už téměř dvacet let.

Dnešní důchodce? Přes 40 tisíc nedostane skoro nikdo

Podle dat ČSSZ byl k 1. červenci 2024 průměrný starobní důchod 21 922 Kč.
Důchod přes 40 000 Kč pobírá jen pár tisíc lidí.
Důchod přes 70 000 Kč? Znovu připomínáme: pouhých 93 osob.

A kdo to je? Většinou bývalí vrcholní státní úředníci, diplomaté, manažeři státních podniků nebo špičkoví specialisté z doby, kdy se ještě nic nekrátilo.

Výpočet starobního důchodu v Česku

1. Základní výměra – pro všechny stejná, v roce 2024 činí 4000 Kč měsíčně.
2. Procentní výměra – podle výdělků a odpracovaných let, ale pozor – tady nastupují slavné redukční hranice.

Představme si třeba pana Novotného, který celý život pracoval jako IT specialista. Odpracoval 44 let a jeho průměrná mzda byla kolem 60 000 korun měsíčně. Když šel do důchodu, dostal základní výměru 4000 Kč (tu mají všichni stejnou) a k tomu procentní část podle výdělků – jenže po všech těch redukčních hranicích mu zůstalo jen asi 18 500 Kč. Dohromady tedy 22 500 korun měsíčně.

A teď vedle něj postavme paní Havlovou, která celý život pracovala jako účetní. Měla průměrný plat 35 000 korun a taky odpracovala poctivých 44 let. Její důchod? Zhruba 20 300 Kč.

Rozdíl mezi důchodem za 60 tisíc a 35 tisíc výdělku je tedy kolem 2000 Kč měsíčně.

Redukční hranice

Od roku 2015 se systém změnil. Při výpočtu důchodu se používají tzv. redukční hranice, což v praxi znamená, že se plat započte jen částečně.
Výsledkem je, že člověk, který vydělával 100 000 Kč měsíčně, dostane důchod zhruba o 2–3 tisíce vyšší než ten, kdo bral padesát.

Zní to jako špatný vtip? Je to realita zákona č. 155/1995 Sb., který ve svém srdci ukrývá jednoduchou rovnici: Čím víc vyděláváte, tím víc vás stát zpomalí.

Valorizace

Valorizace je automatické navyšování důchodů. V roce 2024 to bylo například +360 Kč základní výměra a +2,3 % procentní výměra. To se ale týká i těch, kteří už mají 60 000 nebo 70 000 Kč měsíčně.

Například důchodce s 75 000 Kč si v lednu polepšil o 2075 Kč. Ten s průměrným důchodem jen o cca 950 Kč. Matematika mluví jasně – čím vyšší základ, tím větší přídavek.

Zlaté důchody z minulosti už nikdo nedostane

Systém dnes prostě neumožňuje vyplácet podobné částky novým žadatelům. Vysoké důchody žijí dál jen díky setrvačnosti systému. Redukční hranice zavedly nový pořádek a spousta lidí, kteří celý život vydělávali nadstandardně, dnes získá jen lehce nadprůměrný důchod. A tak zatímco hrstka prominentů si užívá penzi za 70 tisíc měsíčně, většina seniorů přepočítává účtenky a čeká na další valorizaci jako na Ježíška.