Vláda rozhodla o ukončení střídání času. Víme, kdy si naposledy přeřídíte hodiny

Dvakrát do roka si lidé v Evropě přetáčejí hodiny. Jednou na letní čas, podruhé zpět za zimní. I když se o zrušení této tradice diskutuje už roky, skutečné rozhodnutí stále visí ve vzduchu. Jak to tedy skutečně je? Kdo o tom rozhoduje a jaký je postoj Evropské unie? Kdy si budeme hodiny přetáčet naposledy? Možná už brzy.

Hodiny posouváme už desítky let. Původně to bylo kvůli úsporám energie, dnes kvůli lepším světelným podmínkám a efektivnějšímu využívání denního světla. Argumenty pro zavedení letního času sahají až do první světové války, kdy se hledaly způsoby, jak šetřit uhlím a elektřinou. Současná podoba střídání času byla v Evropě sjednocena v 80. letech 20. století, kdy se jednotlivé státy dohodly na jednotných termínech přechodu na letní a zpět na zimní (standardní) čas.

Evropská unie a její (ne)rozhodnost

V posledních dekádách se objevují čím dál silnější hlasy volající po zrušení střídání. Kritici argumentují tím, že posun času má negativní vliv na zdraví, narušuje spánkové rytmy a jeho původní ekonomický přínos už není relevantní. Úspory energie jsou dnes minimální a mnoho lidí si stěžuje na únavu, zvýšený stres a zdravotní komplikace související s přechodem na jiný čas.

V roce 2018 Evropská komise představila návrh na zrušení střídání času. Impulzem byla anketa, ve které se 84 % respondentů vyslovilo pro jeho zrušení. Evropský parlament návrh podpořil v roce 2019 a plánovalo se, že poslední změna času proběhne v roce 2021. Každý stát si měl zvolit, zda zůstane u letního nebo standardního času. Jenže pak přišla realita. Členské státy se totiž nedokázaly shodnout. Neexistuje žádná celoevropská dohoda, která by stanovila, jaký čas bude platit. Některé země preferují letní čas kvůli delším světlým večerům. Rozhodování tak zůstalo na jednotlivých vládách, ale většina z nich se k žádné změně nechystá.

Chaos v dopravě

Hlavním problémem je, že různé časy v jednotlivých státech by mohly způsobit problémy v dopravě, obchodě i koordinaci aktivit. Pokud by si například Německo ponechalo letní čas, ale Česko zimní, mohla by se změnit časové pásmo mezi sousedními zeměmi, což by zkomplikovalo třeba železniční jízdní řády a mezinárodní podnikání.

Česká republika zastává názor, že střídání času by se mělo ukončit jen tehdy, pokud se na tom shodne celá Evropa. Ministerstvo dopravy, které má tuto agendu na starost, opakovaně uvádí, že Česko se samostatně rozhodovat nebude. Čeká na postoj ostatních členských zemí. Česká republika by se mohla přiklonit k jakémukoliv rozhodnutí, ale zatím nemá v plánu rušit střídání času sama za sebe. Na úrovni české společnosti se názory liší. Průzkumy opravdu ukazují, že většina občanů by střídání času ráda zrušila. Panuje ale nejednotnost toho, zda by měl zůstat letní nebo zimní čas.

Co na to ostatní země?

Přestože EU jako celek rozhodnutí odkládá, některé státy jsou v otázce času aktivnější. Rusko a Bělorusko už například střídání času zrušily, přešly na standardní zimní čas. Island dokonce letní čas nikdy nezavedl. V létě je tam i tak světlo celou noc. Finsko silně podporuje zrušení střídání času, ale čeká na vyjádření EU. Polsko o tomto tématu také často diskutuje. Je pro, aby se ponechal letní čas. Kdy si tedy hodiny přetočíme naposledy, je ve hvězdách. Nejdříve to ale proběhne v roce 2027. Konkrétní termín zatím neexistuje.

„Myslím, že už bychom měli najít shodu. Je to potřeba především kvůli lidem, kterým střídání času způsobuje psychické i fyzické problémy,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský. Podle jeho slov by se mělo toto téma stát hlavním bodem programu evropského zasedání.