V Egyptě objevili 4 000 let starou mumii s dopisem. Jeho znění obletělo svět

Nedávný objev v Egyptě uchvátil svět archeologie i milovníky historie. Pod jednou z pyramid byl nalezen pohřební komplex se 4 000 let starou mumií, u které byl nalezen papyrusový dopis. Ten odhaluje, jak důležitou roli hrály sny ve starověkém Egyptě, a nabízí jedinečný pohled na to, jak hluboce Egypťané věřili v moc snů a jejich schopnost ovlivňovat jejich životy.

Ve starověkém Egyptě měly sny a noční můry hluboký význam, který přesahoval hranice běžného chápání. Egypťané věřili, že sny jsou propojením s neviditelným světem, a používali je k hledání odpovědí na otázky života i budoucnosti. Věřili, že sny jsou bránou do světa, který není běžně viditelný, a vnímali je jako prostředek k pochopení nejen vlastní existence, ale i světa po smrti. Jedním z nejstarších zaznamenaných příkladů je „Dopis mrtvým“ z roku 2100 př. n. l., ve kterém muž žádal svého zesnulého otce o pomoc.

Papyrus, nalezený u mumie, muže jménem Heni, obsahuje osobní a zoufalou prosbu adresovanou jeho zesnulému otci. Heni si v něm stěžuje na děsivé noční můry, v nichž ho pronásledoval sluha jeho otce, Seni. Ve snech ho Seni nepřestával sledovat, což Heniho vedlo k podezření, že ho mrtvý sluha chce potrestat za křivdy spáchané za života. V dopise Heni otce žádá, aby zasáhl a přiměl Seniho, aby ho nechal na pokoji: „Nedovol mu, aby mi ubližoval,“ píše zoufalý Egypťan.

Tento nález je jedním z nejstarších zaznamenaných dokladů o nočních můrách a ukazuje, že lidé již před tisíci lety vnímali sny jako důležitý prvek své existence. Egypťané věřili, že sny přinášejí zprávy od bohů nebo duchů, a jejich obsah mohl mít zásadní vliv na život snícího. Tento dopis také odhaluje hluboce lidskou snahu udržet pouto s těmi, kteří už odešli. Zesnulí nebyli vnímáni jako vzdálení, ale jako aktivní součást rodiny, schopní ovlivňovat osudy svých blízkých. 

Sny jako most mezi světy

Starověcí Egypťané považovali spánek za stav, kdy se člověk „probudil“ do jiného světa, tedy prostoru, který spojoval posmrtný život s realitou. Tento pohled na sny neměl nic společného s psychologickými výklady, jak je známe dnes. Sny nebyly odrazem vnitřních emocí, ale vnějšími znameními o budoucnosti či zprávami od zesnulých příbuzných.

Zajímavé je, že Egypťané vytvořili i příručky pro výklad snů, z nichž jedna byla objevena na papyrech známých jako Chester Beatty Papyrus. Tyto texty obsahují seznamy snových scén a jejich významů – některé byly považovány za dobré znamení, jiné za špatnou předzvěst.

Boj proti zlým snům se stal součástí každodenního života starověkých Egypťanů. Na ochranu před nočními můrami používali amulety, ochranné modlitby nebo speciální nápisy na podhlavníky. Některé podhlavníky měly podobu hieroglyfu symbolizujícího obzor, což bylo spojováno s každodenním znovuzrozením a obnovou života. Recepty na zahnání zlých snů byly často směsí magie a bylin. Jeden z textů například doporučuje vytvořit obklad z chleba, myrhy a bylin, který měl být nanesen na obličej snícího.

Objev Heniho dopisu je pro dnešní svět tak něco jako důkaz toho, jak silně byly sny zakotveny v životě starověkých Egypťanů. Od faraonů, kteří je využívali k posílení své moci, až po obyčejné lidi, pro něž byly sny zrcadlem jejich obav i nadějí. Tento pohled na sny nás spojuje s dávnými civilizacemi a ukazuje, že ačkoli se naše interpretace změnily, potřeba porozumět tajemstvím spánku zůstává stále aktuální.